7 C 235/2022-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy k bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím na ulici [ulice a číslo], [obec]. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (kvalifikovaná výzva dle ust. § 119 o. s. ř.) soud žalované v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřili ve věci samé k žalobě, která jim byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalované uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. 4. Dne 14. 11. 2022 a dne 30. 11. 2022 bylo shora uvedené usnesení doručeno oběma žalovaným do vlastních rukou. Žalovaní se k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení nevyjádřili. 5. Skutková zjištění: Žalovaní uzavřeli s [územní celek] jako vlastníkem (dále jen žalobce) Nájemní smlouvu k bytu [číslo] ve skladbě 2+1 na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] [anonymizováno]. Z důvodu nehrazení nájemného a nákladů na služby spojených s jeho užíváním, nebyla žalovaným nájemní smlouva prodloužena a nájemní vztah byl ukončen k 31. 10. 2016. Dlužná částka za nájemné bytu a služby s ním spojené celkově k datu 21. 9. 2022 činí stále 21 966 Kč. Žalovaní byli k zaplacení dlužné částky již několikrát vyzváni, a to dopisem ze dne 22. 8. 2019, ze dne 27. 9. 2019. Dne 25. 4. 2019 ovšem insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků a povolil jim oddlužení. Dne 24. 5. 2022 nabylo právní moci usnesení o zrušení povoleného oddlužení a zastavení insolvenčního řízení č.j. [insolvenční spisová značka]. Žalovaní byli opětovně vyzvání k zaplacení dlužné částky dne 8. 8. 2022. Insolvenční řízení zastaveno pro nemajetnost dlužníků. Dlužná částka však nebyla doposud uhrazena a z tohoto důvodu je podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Dlužná částka byla stanovena následovně: V daném případě se jedná o byt, kde je nájemné a služby stanoveny na základě výpočtového listu v celkové výši pro rok 2016 ve výši 3 571 Kč. S tímto nájemným žalovaní souhlasili a tento souhlas stvrdili svým podpisem výpočtových listů. Je požadováno nájemné za období od května 2016 do října 2016 a služby za období od června 2016 do října 2016. Celková výše nájemného a služeb pro rok 2016 je 3 571 Kč měsíčně, z toho 2 886 Kč tvoří nájem a 685 Kč připadá na služby (viz výpočetní list platný od 1.4.2016). 6. Nájemné za období od 5/ 2016 2016: 5/ 2016 dluh 2 411 Kč (uhrazeno 1 160 Kč – 685 Kč služby= 475 Kč, nájem 2 886 Kč - 475 Kč zaplaceno = 2 411 Kč dluh). 6/ 2016 2016 5 x 2 886 Kč dluh 14 430 Kč Dlužný nájem celkem ve výši 16 841 Kč. 7. Služby od 6/ 2016 2016 5 x 685 Kč 3 425 Kč. Dlužné služby celkem: 3 425 Kč. 8. Vyúčtování služeb: období 2015 – 1 700 Kč nedoplatek. Celkový dlužný nájem, služby a nedoplatek vyúčtování služeb 2015: 16 841 Kč + 3 425 Kč 1 700 Kč = 21 966 Kč. 9. Právní závěry: Nárok žalobce je dán dle ust. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaní uznali nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 299 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 099 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 11. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek.