7 C 267/2023-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou ve znění doplnění ze dne 9. 11. 2023 č. l. 26 podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z prodlení. Nárok žalobkyně odvozuje od smlouvy [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění 19. 5. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil po vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen do vlastních rukou dne 3. 10. 2023 prostřednictvím [stát. instituce], a to písemným podáním ze dne 16. 10. 2023 č. l. 8 (odpor). V odporu žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že všechny nároky ze smlouvy má splněny, nic nedluží. Proto navrhl žalobu zamítnout. Dále uvedl, že je ve [anonymizována dvě slova]. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně uvedla již v návrhu, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., tedy s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. Citované usnesení bylo žalovanému doručeno prostřednictvím věznice dne 10. 11. 2023. Na výzvu nereagoval. <i>4. Podle ust. § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb. občanského zákoníku, ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.</i> <i>5. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle odst. 2 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Skutková zjištění a právní závěry. Žalobkyně je právnickou osobou - akciovou společností, na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného Českou národní bankou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu č. l. 13 - [anonymizována tři slova] - [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“) s počátkem pojištění ode den 19. 5. 2021. Předmětem pojištění byla odpovědnost z provozu vozidla, a to [značka automobilu], [registrační značka] dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaný byl v souladu se smlouvou povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné ročně ve výši 6 445 Kč s četností placení roční. Tuto povinnost však žalovaný porušil, proto z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného zaslané žalovanému z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 7. 9. 2022 dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Předmětem nároku je pojistné ve výši 1 933,50 Kč, které představuje dlužné pojistné za období od 19. 5. 2022 do 7. 9. 2022, které žalovaný neuhradil. Společně s dlužným pojistným má žalobkyně proti žalovanému nárok na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněním žalované pohledávky z titulu dlužného pojistného, které v souladu se sazebníkem představují ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. O zaplacení dlužného pojistného byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 17. 7. 2022 č. l. 15 (t. č. nebyl ve [anonymizováno]), dále výzvou ze dne 17. 9. 2022 č. l. 16 (nebyl ve [anonymizováno]), kterou mu bylo současně oznámeno ukončení pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Stanovena lhůta k zaplacení do 1. 10. 2022. Výzvy byly adresovány na adresu uvedenou ve smlouvě, a to [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (smlouva č. l. 13). Na této smlouvě byl hlášen v CEO do 9. 8. 2022. Následná adresa je [příjmení] nám. [číslo], [PSČ] [obec], což je adresa [stát. instituce]. Výzvou ze dne 11. 9. 2023, předžalobní výzva dle ust. § 142a o. s. ř. byla žalovanému doručována v době, když již žalovaný byl ve [anonymizováno], a to ve [stát. instituce] (od 31. 3. 2023, zpráva č. l. 22). Ode dne 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedených zákonných ustanovení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 2 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající pouze v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč. Ostatní náklady řízení spočívající v odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 089 Kč, nebyly přiznány z důvodu, že předžalobní výzva byla žalovanému doručována v době, když již byl ve [anonymizováno]. Tuto skutečnost však žalobkyně nemusela znát, proto soud považuje za spravedlivé, aby žalobkyni byl žalovaným zaplacen alespoň soudní poplatek za žalobu, neboť žalovaný, ještě před [anonymizována tři slova] byl žalobkyní upomínám o dlužné pojistné. <i>10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.