7 C 309/2022-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavu ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při opakovaných preventivních kontrolních činnostech žalobkyně v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], zjistila dne 27. 3. 2022 neoprávněné připojení, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Žalobkyně ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. provedla vyúčtování náhrady škody žalovanému na částku 8 896 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO, adresa sídla žalovaného. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá DS přístupnou. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je</i> <i>a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,</i> <i>b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,</i> <i>c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,</i> <i>d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,</i> <i>e) odběr měřený měřicím zařízením,</i> <i>1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,</i> <i>2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,</i> <i>3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,</i> <i>f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,</i> <i>g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.</i> 5. Podle ust. § 9 odst.1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen vyhlášky) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odst. 3 u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. 6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobce na zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení je v souladu se shora citovanými ustanoveními. Výrok ad I tohoto rozhodnutí. 8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. (účastníka nezastoupeného advokátem), ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Její náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a 2 x 300 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 1 600 Kč. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody na straně žalované ke stanovení delší lhůty, či povolení splátek. 10. Odůvodnění je zkrácené dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.