7 C 311/2022-61 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Přerově se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. Nárok žalobkyně odůvodnila tak, že na základě rozsudku Okresního soudu v Kroměříži č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví podle ust. § 145 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustila tím, že dne [datum] fyzicky napadla poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnce žalobkyně. V souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného poškozený utrpěl bodnořeznou ránu o délce 3 cm v levé střední až dolní části břicha pronikající do dutiny břišní s krvácením do dutiny břišní a průbodem tenkého střeva s nutností urgentního operativního zákroku v [anonymizováno] nemocnici na oddělení [anonymizováno] s následnou hospitalizací, kdy v průběhu hospitalizace došlo k zánětu stěn a dutiny břišní se septickým stavem, dechovou tísní s nutností tracheostomie a tlumením vědomí s nutností opakovaných operací. 2. Žalovaná u jednání dne 20. 4. 2023 uvedla, že svůj závazek uznává v plné výši. Zároveň poukázala na svoji současnou situaci, pro kterou nemůže pohledávku uhradit. Je bez příjmu, nemá stálé bydliště. <i>3. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) uzná-li žalovaná v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňování, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.</i> 4. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. <i>5. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustila tím, že dne [datum] fyzicky napadla [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnce žalobkyně a v souvislosti s protiprávním jednáním žalované poškozený utrpěl bodnořeznou ránu o délce 3 cm v levé střední až dolní části břicha pronikající do dutiny břišní s krvácením do dutiny břišní a průbodem tenkého střeva s nutností urgentního operativního zákroku v [anonymizováno] nemocnici na oddělení [anonymizováno] s následnou hospitalizací, kdy v průběhu hospitalizace došlo k zánětu stěn a dutiny břišní se septickým stavem, dechovou tísní s nutností tracheostomie a tlumením vědomí s nutností opakovaných operací. Na léčbu poškozeného byly vynaloženy léčebné náklady ode dne 23. 8. 2020 do 31. 5. 2021, které jsou specifikované ve vyúčtování na č. l. 50 a násl., dále v přílohové obálce na č. l. 55 v celkové výši 602 359 Kč. Uvedené náklady na léčení byly vynaloženy v příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného 9. 7. 1991. Výzvou ze dne 2. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 15 dnů ode dne doruční výzvy. Na výzvu žalovaná nereagovala. 7. Protože žalovaná výslovně uznala uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Podle ustanovení § 153 a) odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2). Podle ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. 8. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – regresní nároky zdravotní pojišťovny - umožňují, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o. s. ř.), proto bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 36 695 Kč a jízdné k jednání dne 20. 4. 2023 ve výši 1 807 Kč dle vyúčtování č. l. 56. Výrok II. tohoto rozhodnutí.