10 C 52/2024-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 36 438 Kč s příslušenstvím, včetně zaplacení 2 400 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávek dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uvedla, že na základě objednávek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, uzavřela s žalovanou kupní smlouvy, jejichž předmětem bylo dodání zboží ze sortimentu žalované (dlažba), a to za sjednanou kupní cenu. Žalobkyně splnila svou povinnost a kupní cenu ve výši 21 061 Kč, respektive 15 377 Kč žalované zaplatila. Žalovaná však nesplnila povinnost dodat objednané zboží, žalobkyně proto od kupních smluv odstoupila a žalovaná jí byla povinna uhrazenou kupní cenu vrátit. Ani po opakovaných upomínkách se tak ovšem nestalo. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání náhrady nákladů soudního řízení.3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení dále platí, že k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.4. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.5. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).6. Platebním rozkazem ze dne 3. 4. 2024, č. j. , spisová značka, , soud žalovanou v souladu s výše citovanými ustanoveními o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.7. Platební rozkaz byl žalované doručen do datové schránky dne 4. 4. 2024. Lhůta k podání odporu proto skončila dne 19. 4. 2024 a třicetidenní lhůta k vyjádření ve věci samé uplynula dnem 20. 5. 2024.8. Dne 19. 4. 2024 podala žalovaná odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se ve věci blíže vyjádřila. Uvedla pouze, že odpor podává, neboť čeká na stanovisko protistrany ohledně jejího návrhu na splátkový kalendář.9. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené třicetidenní lhůtě, která marně uplynula dnem 20. 5. 2024, k věci nevyjádřila, ani v této lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, jsou splněny všechny podmínky podle § 153a odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 114b odst. 5 téhož zákona pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má tedy za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl tímto rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 o. s. ř.) a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.10. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nemusí nařídit jednání (viz § 153a odst. 4 o. s. ř.).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 342 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 822 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.” Náklady na zastoupení advokátem vychází z tarifní hodnoty 36 438 Kč a tvoří je odměna 2 580 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby a další vyjádření ve věci samé ze dne 21. 5. 2024), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Zástupce žalobkyně nedoložil, že by byl plátcem DPH, respektive zvýšení odměny o sazbu této daně nenárokoval (srov. § 14a odst. 1 a. t.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Lhůta ke splnění povinnosti vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř. V tomto směru soud pro úplnost dodává, že ke stanovení možnosti plnění ve splátkách nepřistoupil, neboť žalovaná k této otázce další podrobnosti neuvedla (pouze bez dalšího v odporu konstatovala, že splácí jiným věřitelům a splátkový kalendář je pro ni jediným řešením). Především je ale zřejmé, že k jednání s žalobkyní ohledně splátkového kalendáře měla žalovaná již dostatek času, byla však v tomto směru nečinná a situaci nijak neřešila, ač byla žalobkyní k úhradě dlužných částek opakovaně vyzývána.