12 C 159/2024-61 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 34 056,61 Kč s úrokem z prodlení, kapitalizovaným úrokem a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že dne 17. 2. 2022 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který byl žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Splátky úvěru měly být žalobkyni hrazeny ve výši 1 730 Kč vždy k 15. dni každého měsíce. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2023. Žalobkyně tedy žalovanou vyzvala několika písemnými upomínkami k úhradě dlužné splátky. Na upomínky žalovaná nereagovala, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně touto žalobou požaduje úhradu zbývající dlužné částky 34 056,61 Kč, představující zesplatněnou jistinu, kapitalizovaný úrok ve výši 3 385,98 Kč (úrok 23 % z částky 34 056,61 Kč od 16. 10. 2023 do 21. 3. 2024), a dále zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč (náklady na upomínky).3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná na dluh uhradila celkem 32 870 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku (zaměstnavatel žalované), a výpisu z registru SOLUS.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:7. Z listiny nazvané „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ bylo zjištěno, že žalobkyně si od žalované vyžádala před uzavřením smlouvy informace o jejích příjmech, výdajích, zaměstnání apod. Žalobkyně tak zjistila, že žalovaná byla rozvedená, vyživovala jedno dítě, byla zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , s příjmem 33 855 Kč, náklady na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky činily 17 922 Kč měsíčně, jiné výdaje uvedeny nebyly.8. Z výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná byla před uzavřením předmětné smlouvy lustrována v těchto registrech, přičemž lustrací nebyla zjištěna žádná informace, která by vedla k závěru, že žalovaná není schopna poskytnutý úvěr splácet.9. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíc leden 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 1 013,19 Kč, konečný zůstatek 115,71 Kč.10. Z výplatního lístku za měsíc prosinec 2021 bylo zjištěno, že čistá mzda žalované za tento měsíc činila 33 965 Kč.11. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 2. 2022 č. , hodnota, (včetně příloh) bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 40 000 Kč, a to tak, že částka 11 136 Kč bude vyplacena na účet žalované č. , č. účtu, , částka 20 864 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele , Anonymizováno, za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vůči věřiteli (tento závazek vyplývá ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 11. 2. 2022) a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Částky byly vyplaceny tak, jak bylo sjednáno, dne 17. 2. 2022. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 %. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit celý úvěr spolu s úrokem v celkové částce 74 088 Kč, to vše ve splátkách po 1 029 Kč měsíčně, kromě toho měla žalovaná hradit poplatek za službu Podpora 701 Kč, celkem tedy měla žalovaná hradit v souvislosti s úvěrem měsíční splátku 1 730 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaná celkem uhradila 19 splátek, což činí 32 870 Kč.12. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 21. 3. 2024.13. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.14. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:15. Žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Z této částky však byly žalované poskytnuty pouze peněžní prostředky v celkové výši 32 000 Kč, z nichž částka 11 136 Kč byla uhrazena na bankovní účet žalované, a částka 20 864 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalované. Zbývající částka ve výši 8 000 Kč byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně, není tedy součástí prostředků poskytnutých žalované. Žalovaná se zavázala uhradit zapůjčenou částku spolu s uvedenými náklady a úrokem ve sjednaných splátkách. Žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku 32 870 Kč. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované, lustrací žalované ve výše uvedených registrech a databázích, a dále na základě výpisu z bankovního účtu za měsíc předcházející uzavření smlouvy a výplatního lístku za měsíc prosinec 2021. Žalobkyně však neprokázala, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalované (mimo splátky předchozích závazků).16. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluv