16 C 85/2024-90 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 3. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 22 799,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 799,66 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že dne 21. 1. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Splátky úvěru měly být žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách ve výši 1 298 Kč vždy k 15. dni každého měsíce. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 6. 2021. Žalobkyně tedy žalovanou vyzvala několika písemnými upomínkami k úhradě dlužné splátky. Na upomínky žalovaná nereagovala, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně touto žalobou požaduje úhradu zbývající dlužné částky 22 799,66 Kč, představující zesplatněnou jistinu, dále zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná na dluh uhradila celkem , hodnota, splátek po 1 298 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku (zaměstnavatel žalované), výpisu z katastru nemovitostí a výpisu z nebankovního registru.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba s výzvou k vyjádření jí byla doručena do vlastních rukou, což žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem na doručence dne 17. 7. 2024.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:7. Z dotazníku k posouzení bonity spotřebitele bylo zjištěno, že žalobkyně si od žalované vyžádala před uzavřením smlouvy informace o jejích příjmech, výdajích, zaměstnání apod. Žalobkyně tak zjistila, že žalovaná byla vdaná, vyživovala dvě osoby, byla zaměstnána na dobu určitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, a. s., bydlela ve vlastní nemovitosti, měla příjem ve výši 37 825 Kč, celkové měsíční náklady činily 12 661 Kč, včetně splátek předchozích úvěrů.8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná má ve společném jmění manželů dům č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , kde má bydliště.9. Z výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů a výpisu z nebankovního registru bylo zjištěno, že žalovaná byla před uzavřením předmětné smlouvy lustrována v těchto registrech, přičemž lustrací nebyla zjištěna žádná informace, která by vedla k závěru, že žalovaná není schopna poskytnutý úvěr splácet.10. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíc prosinec , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil -1 898,82 Kč, konečný zůstatek 4 617,19 Kč.11. Z výplatního lístku za měsíc listopad 2018 bylo zjištěno, že čistá mzda žalované za tento měsíc činila 37 825 Kč, z výplatního lístku za měsíc prosinec 2018 bylo zjištěno, že čistá mzda za tento měsíc činila 24 738 Kč.12. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 21. 1. 2019 č. , hodnota, (včetně příloh) bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 30 000 Kč, a to tak, že částka 8 651 Kč bude vyplacena na účet žalované č. , č. účtu, , částka 15 349 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vůči žalobkyni (tento závazek vyplývá ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2018) a částka 6 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Částky byly vyplaceny tak, jak bylo sjednáno, dne 22. 1. 2019. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 %. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit celý úvěr a současně také úrok v celkové výši 25 562 Kč, to vše ve splátkách po 772 Kč měsíčně, kromě toho měla žalovaná hradit poplatek za inkasní službu 179 Kč měsíčně a poplatek za službu Podpora 347 Kč, celkem tedy měla žalovaná hradit v souvislosti s úvěrem měsíční splátku 1 298 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaná celkem uhradila 28 splátek po 1 298 Kč, což činí 36 344 Kč (č. l. 48 spisu).13. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 13. 11. 2023.14. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.15. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:16. Žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Z této částky však byly žalované poskytnuty pouze peněžní prostředky v celkové výši 24 000 Kč, z nichž částka 8 651 Kč byla uhrazena na bankovní účet žalované, a částka 15 349 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni. Zbývající částka ve výši 6 000 Kč byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně, není tedy součástí prostředků poskytnutých žalované. Žalovaná se zavázala uhradit zapůjčenou částku spolu s uvedenými náklady a úrokem ve sjednaných splátkách. Žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku 36 344 Kč. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované, lustrací žalované ve výše uvedených registrech a databázích, a dále na základě výpisu z bankovního účtu za měsíc předcházející uzavření smlouvy, výplatních lístků a výpisu z katastru nemovitostí. Žalobkyně však neprokázala, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalované.17. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.23. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z ji