17 C 293/2023-67 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 10. 9. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 4 575 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný ve dnech 20. 10. 2020, 19. 11. 2020 a 6. 11. 2022 cestoval dopravním prostředkem – tramvají – linkou [číslo] [číslo] [číslo] veřejné hromadné dopravy osob, kterou žalobkyně provozuje, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto byl ve všech případech vyzván k zaplacení jízdného ve výši 25 Kč a přirážce k jízdnému ve výši 1 500 Kč Tyto částky žalovaný neuhradil. Byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole. Žalovanému byla před podáním návrhu zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne 20. 10. 2020 cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně, a to konkrétně tramvají, linkou [číslo]. V čase 18.17 hodin téhož dne byl v místě kontroly [anonymizováno] kontrolován pracovníkem žalobkyně, avšak žalovaný se neprokázal jízdním dokladem (žádný neměl). Proto byl kontrolorem sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného jízdného ve výši 25 Kč a úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, s jejich výší byl seznámen, přičemž tyto vyplývají ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně a jejího tarifu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 10. 12. 2020, která mu byla dne 14. 12. 2020 odeslána. 6. Žalovaný dále dne 19. 11. 2020 cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně, a to konkrétně tramvají, linkou [číslo]. V čase 15.25 hodin téhož dne byl v místě kontroly [anonymizováno] kontrolován pracovníkem žalobkyně, avšak žalovaný se neprokázal jízdním dokladem (žádný neměl). Proto byl kontrolorem sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného jízdného ve výši 25 Kč a úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, s jejich výší byl seznámen, přičemž tyto vyplývají ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně a jejího tarifu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 12. 1. 2021, která mu byla dne 15. 1. 2021 odeslána. 7. Žalovaný dále dne 6. 11. 2022 cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně, a to konkrétně tramvají, linkou [číslo]. V čase 11.43 hodin téhož dne byl v místě kontroly [anonymizováno] kontrolován pracovníkem žalobkyně, avšak žalovaný se neprokázal jízdním dokladem (žádný neměl). Proto byl kontrolorem sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného jízdného ve výši 25 Kč a úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, s jejich výší byl seznámen, přičemž tyto vyplývají ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně a jejího tarifu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 9. 1. 2023, která mu byla dne 11. 1. 2023 odeslána. 8. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Podle § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 10. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen„ nástup do vozidla“). Cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo rezervačního dokladu (§ 4 odst. 4 písm. a)) ve výši podle tarifu. Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 11. Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Právní posouzení věci: 14. Žalovaný ve dnech 20. 10. 2020, 19. 11. 2020 a 6. 11. 2022 cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní (tramvají), v každém z případů tak došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob v souladu s § 2550 a násl. o. z., vyhlášky č. 175/2000 Sb. a zákona č. 266/1994 Sb. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když neuhradil jízdné dle stanoveného tarifu a k výzvě pracovníka žalobkyně se neprokázal jízdním dokladem. Žalovaný je tak pro každý z případů povinen uhradit jízdné i přirážku k němu ve výši 1 525 Kč, když jejich výše odpovídá tarifu žalobkyně i právním předpisům. Soud shledal návrh zcela důvodným, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení z dlužných částek vždy ode dne následujícího po dni uskutečnění přepravní kontroly, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 16