17 C 294/2023-53 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 7. 11. 2023 doplněným podáním doručeným dne 1. 12. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 22 860 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 15. 6. 2021 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč, v 60 týdenních splátkách po 456 Kč, poslední splátka byla splatná 9. 8. 2022. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím jím poskytnutých informací a doložených dokladů (pracovní smlouva, bankovní výpisy, nájemní smlouva). Takto zjištěné informace zaznamenány v zákaznické kartě a prověřeny obchodním informačním systémem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uhradil pouze 4 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka 22 860 Kč sestává z jistiny 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby (úrok + poplatky) 7 860 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 582,60 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 850 Kč, úrok ve výši 20,94 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 15. 6. 2021 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaný se přitom zavázal tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách po 456 Kč. Úvěr byl čerpán v hotovosti při podpisu smlouvy. 6. Ze zákaznické karty ze dne 15. 6. 2021 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku [právnická osoba] o poskytnutí úvěru, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v nájmu, jeho dosažené vzdělání je učňovské, je svobodný, nemá žádné nezaopatřené děti, od března 2021 pracuje jako dělník u spol. [příjmení] [příjmení] - [právnická osoba], s pracovní smlouvou na dobu určitou do 31. 12. 2021 s čistým měsíčním příjmem ve výši 12 363 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 8 000 Kč, z toho 4 000 Kč na bydlení (1/2 z celkové částky 8 000 Kč, o nájem se dělí se spolubydlícím) a 4 000 Kč osobní výdaje. Z kolonky„ dokumenty k ověření finanční situace žadatele“ vyplývá, že žalovaný měl předložit bankovní výpisy, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Soudu byly předloženy výplatní lístky, pracovní smlouva a čestné prohlášení žalovaného o tom, že bydlí v nájmu a platí nájemné ve výši 4 000 Kč. 7. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 30. 3. 2021 mezi žalovaným a spol. [příjmení] [příjmení] - [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný byl od 30. 3. 2021 zaměstnán u uvedené společnosti, a to na dobu určitou do 31. 12. 2021. 8. Z výplatních lístků za měsíce únor 2021 až duben 2021 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto období příjem ze zaměstnání u spol. [právnická osoba] a následně [právnická osoba] [příjmení] - [právnická osoba] v průměrné měsíční výši 12 363 Kč. Z výplatních lístků bylo rovněž zjištěno, že ze mzdy jsou prováděny exekuční srážky. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 10. Z oznámení ze dne 23. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. 11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 23. 6. 2023. 12. Výzvou ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 13. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 2. 10. 2023. 14. Závěr o skutkovém stavu: 15. Dne 15. 6. 2021 byla mezi žalovaným a spol. [právnická osoba] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému vyplacena částka 15 000 Kč v hotovosti a byly sjednány podmínky splácení úvěru. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost na základě informací a listin získaných od žalovaného, tj. pracovní smlouvy, čestného prohlášení žalovaného o nájmu a výplatních lístků. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 4 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informován dopisem ze dne 23. 6. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2023, která byla podána k poštovní přepravě 2. 10. 2023, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Právní posouzení věci: 22. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně k tomuto sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Mělo jít o informace uvedené v zákaznické kartě a zjištěné z doložených dokladů. Právní předchůdkyně evidentně zjišťovala a ověřovala příjem žalovaného – byla doložena pracovní smlouva i doklady o výši příjmu za období tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy, ze