18 C 10/2024-186 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 3. 10. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 264 062,71 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.2. Dle svých tvrzení žalobkyně uzavřela dne 27. 12. 2019 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy se staly na základě žádosti a akceptace taktéž Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry (dále jen „OP“). Žalobkyně tak poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 3 226 Kč počínaje dnem 19. 1. 2020, při sjednané úrokové sazbě ve výši 7,90 % p. a.. Žalovaný své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas a opakovaně se dostával do prodlení se splácením, žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za splatné, o čemž informovala žalovaného dopisem. Pohledávky žalobkyně za žalovaným pak činí částka 262 562,71 Kč (jistina úvěru po splatnosti) a poplatky ve výši 1 500 Kč vyplývající ze Smlouvy, a dále příslušenství pohledávky tvořené kapitalizovaným řádným úvěrovým úrokem ve výši 7,90 % p.a. z dlužné jistiny za období od 18. 4. 2022 do 26. 8. 2023 v částce 29 775,46 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 18. 4. 2022 do 26. 8. 2023 v částce 20 130,16 Kč a dále úrokem ve výši 7,90 % ročně z dlužné jistiny od 27. 8. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky od 27. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 31. 8. 2023, neuhradil však ničeho.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-170 spisu.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru řídí občanským zákoníkem ve znění účinném od 1. 1. 2014.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.11. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů před dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení, rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.12. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 12. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 3 226 Kč počínaje dnem 19. 1. 2020, při sjednané úrokové sazbě ve výši 7,90 % p. a.. Žalovaný své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas a opakovaně se dostával do prodlení se splácením, žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za splatné, o čemž informovala žalovaného dopisem. Pohledávky žalobkyně za žalovaným pak činí částka 262 562,71 Kč (jistina úvěru po splatnosti) a poplatky ve výši 1 500 Kč vyplývající ze Smlouvy, a dále příslušenství pohledávky tvořené kapitalizovaným řádným úvěrovým úrokem ve výši 7,90 % p.a. z dlužné jistiny za období od 18. 4. 2022 do 26. 8. 2023 v částce 29 775,46 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 18. 4. 2022 do 26. 8. 2023 v částce 20 130,16 Kč a dále úrokem ve výši 7,90 % ročně z dlužné jistiny od 27. 8. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky od 27. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný svou povinnost nesplnil a uvedené dlužné částky žalobkyni neuhradil, přes upomínky ze strany žalobkyně, v důsledku čehož dluží žalobkyni výše uvedené částky s příslušenstvím představujícím sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení (výrok ad I. rozsudku).13. Jelikož byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 až odst. 3 o. s. ř., soud rozhodl ve věci žalovaného rozsudkem pro zmeškání.14. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 10 563 Kč, odměny advokáta podle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 9 380 Kč a za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, kvalifikovaná předžalobní výzva a účast u soudního jednání) 4 x částka 9 380 Kč, 4 x RP po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH v příslušné výši, tedy celkem částku 57 414,20 Kč (výrok ad II. rozsudku).15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.