18 C 259/2023-34 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 30. 3. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 3 040 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně je podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, cestující, který na výzvu pověřené osoby se neprokáže platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné a přirážku podle čl. IX Smluvních přepravních podmínek, povinen zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 500 Kč. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Úroky z prodlení jsou uplatňovány od 16. kalendářního dne, neboť 16. kalendářním dnem ode dne provedení přepravy se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku až do jeho úplného zaplacení. Žalovaný se pak při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, konkrétně dne 15. 9. 2016 s jízdným 20 Kč O tomto byla sepsána Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne 15. 9. 2016, čímž žalovaný uznal předmětnou pohledávku co do důvodu a výše, dosud však žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Dále se žalovaný při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, konkrétně dne 20. 12. 2016 s jízdným 20 Kč O tomto byla sepsána Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne 20. 12. 2016, čímž žalovaný uznal předmětnou pohledávku co do důvodu a výše, dosud však žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. 3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 došlo k postoupení výše uvedených pohledávek na žalobkyni, kdy tato změna byla žalovanému oznámena dopisem. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout dle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 30. 1. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 11-24 spisu. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Soud konstatuje, že Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a tím je dána její aktivní věcná legitimace. 8. Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení. Jak tedy vyplývá z ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády. 9. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně pověřená osoba v inkriminovaném případě při kontrole prokazatelně zjistila, že žalovaný uskutečnil celkem 2 x jízdu bez platného jízdního dokladu (o čemž byla v obou případech vyhotovena dohoda s cestujícím), vznikla vůči žalovanému 2 x pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 520 Kč, které žalovaný dosud ani částečně neuhradil. 10. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 2 x 1 520 Kč, proto v rozsahu žalované částky s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení soud vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy celkem 1 300 Kč. 12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 14. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.