18 C 372/2023-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 9. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 971 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v návrhu. 2. Žalobkyně dle svých tvrzení zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu: [anonymizováno], je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla. Žalovaný neměl od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 87 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu se zákonem. Žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikl nárok na příspěvek. Dle § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 cit. zák. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 3 606 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně, která je násobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 87 dní, celkem ve výši 3 306 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999, kterou se provádí zák. č. 168/1999 Sb. 3. Žalobkyně dále dle svých tvrzení zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu: [anonymizováno], je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla. Žalovaný neměl od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 89 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu se zákonem. Žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikl nárok na příspěvek. Dle § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 cit. zák. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 085 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně, která je násobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 89 dní, celkem ve výši 5 785 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999, kterou se provádí zák. č. 168/1999 Sb. 4. A žalobkyně dále dle svých tvrzení zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu: [anonymizováno], je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla. Žalovaný neměl od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 92 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu se zákonem. Žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikl nárok na příspěvek. Dle § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 cit. zák. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 280 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně, která je násobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 92 dní, celkem ve výši 5 980 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999, kterou se provádí zák. č. 168/1999 Sb. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout dle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u něj předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 15. 2. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Nárok žalobkyně na úhradu předmětné částky se opírá především o § 4 odst. 1, 3, 4, 6, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný nesplnil svoji zákonnou povinnost, když v době od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021, dále od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 neměl uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný na výzvu žalobkyně neuhradil příspěvek do garančního fondu zřízeného dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka pak sestává z jistiny ve výši 3 306 Kč, 5 785 Kč a 5 980 Kč a z poplatku za mimosoudní vymáhání ve výši 3x 300 Kč (vyhl. č. 205/1999 Sb.). 12. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z., jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 252 Kč. 14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.