18 C 7/2024-60 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 1. 11. 2022 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 122 185 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovanou došlo dne 6. 6. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně další částky v celkové výši 16 152 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku (a pojistného) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 287 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 12. 2019. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované ve výši 17 461 Kč však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 16 054,76 Kč a na poplatcích částku 7 636,24 Kč, spolu s příslušenstvím. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. I přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.3. Dále dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovanou došlo dne 2. 3. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně další částky v celkové výši 54 059 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku (a pojistného) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 5 795 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 7. 3. 2020. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované ve výši 41 270 Kč však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 62 630,10 Kč a na poplatcích částku 35 893,90 Kč, spolu s příslušenstvím. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. I přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout dle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u ní předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 23. 4. 2024. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 32-49 spisu.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.7. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla dne 6. 6. 2018 uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s částkou v celkové výši 16 152 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku (a pojistného) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 287 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 12. 2019. Jednotlivé platby žalované s určením jejich data a výše pak byla uvedena v předložené tabulce umoření.8. Ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že tato byla dne 2. 3. 2018 uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s částkou v celkové výši 54 059 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku (a pojistného) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 5 795 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 7. 3. 2020. Jednotlivé platby žalované s určením jejich data a výše pak byla uvedena v předložené tabulce umoření.9. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 2. 3. 2018 pak soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vlastníkem objektu bydlení, má vysokoškolské vzdělání, je vdaná, je majitelem auta, jako zdroj svých příjmů uvedla, že je OSVČ s čistým příjmem 32 772 Kč měsíčně, s měsíčními výdaji 10 000 Kč, kdy měla předložit svůj živnostenský list a daňové přiznání za rok 2017.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022, přičemž je uvedena v přiloženém seznamu. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2023 bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná informována o postoupení pohledávek na žalobkyni.12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 5. 2023 bylo zjištěno, že touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání, kdy z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 12. 5. 2023.13. Po provedeném dokazování soud a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), po právní stránce následovně.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebite