6 C 240/2024-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 11 170 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, , uzavřené dne 20. 5. 2010 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získala žalovaná od původní věřitelky úvěr 10 000 Kč, za který se zavázala vrátit 18 360 Kč v 60týdenních splátkách po 310 Kč, tj. nejpozději do 14. 7. 2011. Dostala se však do prodlení a žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu 6 083,88 Kč spolu s neuhrazenými poplatky, a dále kapitalizovaný i běžící úrok z prodlení v zákonné výši. Smlouvou účinnou dne 27. 9. 2023 postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalované dne 4. 6. 2024.2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, ačkoli si žalobu s výzvou k vyjádření převzala osobně dne 25. 7. 2024.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, ani na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („, Anonymizováno, “) s žalovanou podepsaly na žádost žalované dne 20. 5. 2010 Smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které obdržela žalovaná toho dne hotovost 10 000 Kč a zavázala se za to vrátit 18 360 Kč v 60týdenních splátkách po 310 Kč; RPSN činila 224,28 % (viz smlouva o půjčce čl. 19, zákaznická karta čl. 18). Podle žalobkyně uhradila žalovaná v souvislosti s uvedenou smlouvou 7 190 Kč. Smlouvou ze dne 21. 9. 2023, účinnou 27. 9. 2023 (viz smlouva o postoupení pohledávek čl. 20-25), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou žalobkyni (viz seznam postoupených pohledávek čl. 26-28), což žalované oznámila dopisem ze dne 29. 9. 2023, odeslaným 27. 10. 2023 (viz oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem čl. 29-30). Dne 4. 6. 2024 odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 31-33). Obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů od 1 roku do 5 let činila v době sjednání zmíněné úvěrové smlouvy (květen 2010) 13,53 % ročně (ARAD sestava 1144 čl. 40) a obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) u téhož zadání činila 15 % (ARAD sestava 1193 čl. 41).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaná s původní věřitelkou uzavřely smlouvu o půjčce, jejíž poměry se řídí zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen „zákon č. 321/2001 Sb.“), a podpůrně § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 7. 2010 (dále jen „obč. zák.“), jak plyne z § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění. Původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky, které se žalovaná zavázala ve sjednaném čase vrátit spolu s úplatou. Původní věřitelka podle smlouvy plnila, žalovaná nikoli.6. Soud shledal uzavřenou smlouvu s odkazem na § 39 obč. zák., podle kterého neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. I náklady nebankovních úvěrů však musejí mít svou mez.7. V projednávané věci podle soudu únosnou mez překračuje úrok z úvěru 83,6 % ročně (počítáno ze závazku splatit za dobu 60 týdnů trvání smlouvy 18 360 Kč z půjčených 10 000 Kč), zatímco běžná úroková sazba bankovních úvěru ve sledovaném období činila 13,53 % ročně (lhostejno, že je úplata úvěru nazývána souhrnný poplatek); sjednaná výše řádného příslušenství tak běžnou úrokovou míru ve srovnatelném čase překračuje nikoli například dvoj- až trojnásobně, nýbrž šestinásobně [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (, jméno FO, ). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www., právnická osoba, . ISSN 2336-517X.]. Roční procentní sazba nákladů sjednaného úvěru tak oproti běžné hodnotě , hodnota, % u bankovních úvěrů dosahovala mnohonásobně vyšších 224,28 %, což ani zdaleka nespadá do rámce tzv. judikatorního stropu (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 24. 10. 2011, č. j. , spisová značka, ).8. Přiznat nelze ani obvyklou míru úroku, neboť takový postup občanský zákoník z 1964 neumožňoval; nadto by ve spotřebitelském kontextu nebyl ani žádoucí, neboť z dnes uplatňovaného principu zodpovědného úvěrování plyne, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (například absolutní neplatností právního jednání porušujícího kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Žalobkyně nemůže být za protiprávní jednání původní věřitelky „odměněna“ přiznáním běžného úroku, jako by jednala v souladu s právem (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. , spisová značka, ).9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 451 obč. zák. Původní věřitelka přenechala žalované hotovost ve výši 10 000 Kč. Žalovaná vrátila podle tvrzení žalobkyně, které nijak nezpochybnila, zpět 7 190 Kč. Žalobkyni tedy zůstává nárok na vrácení 2 810 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. Prodlení žalované datuje žalobkyně dnem 27. 11. 2012, kdy marně uplynula týdenní lhůta od úhrady poslední splátky žalovanou. K tomuto datu se výše úroku z prodlení řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2013, a činí 7,5 % ročně. Za období 27. 11. 2012 až 27. 9. 2023 (ke dni postoupení pohledávky) je takto zákonný úrok z prodlení z částky 2 810 Kč kapitalizován částkou 2 284,76 Kč; ode dne následujícího pak žalobkyni náleží úrok z prodlení 7,5 % ročně z částky 2 810 Kč do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; ve věci převážně úspěšné žalované pro její neaktivitu žádné náklady, které by jí měla žalobkyně nahradit, nevznikly.11. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.