6 C 261/2024-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení 50 279 Kč z titulu dlužného nájemného ze smlouvy ze dne 15. 2. 2017 k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, na , adresa, v , Anonymizováno, . Nájemné bylo měsíčně sjednáno na 4 414 Kč, zálohy na energie činily 2 330 Kč. Dne 4. 1. 2021 účastníci uzavřeli dodatek č. 1, kterým zvýšili nájemné včetně energií na 8 000 Kč. Pro zhoršující se platební morálku žalovaného žalobce nájem dopisem ze dne 19. 2. 2022 ukončil. Podle předávacího protokolu ze dne 30. 3. 2022, podepsaného oběma účastníky, byl byt v nevyhovujícím stavu (žluté a zašpiněné stěny) a žalobce jej musel nechat vymalovat. Žalovaná částka sestává z dlužného nájemného a dlužných záloh na služby ve výši 45 279 Kč a částky 5 000 Kč za vymalování bytu, které žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce s žalovaným podepsali dne 15. 2. 2017 nájemní smlouvu, na základě které přenechal žalovanému ode dne 1. 3. 2017 k užívání bytovou jednotku o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, na , adresa, . Nájem sjednali na dobu určitou do 1. 3. 2018 s možností automatického prodloužení vždy na dobu jednoho roku, pokud pronajímatel do jednoho měsíce po dni, kdy měl nájem skončit, nevyzve nájemce, aby byt opustil. Sjednali měsíční nájemné ve výši 4 414 Kč a zálohové platby ve výši 2 330 Kč se splatností do 25. dne v měsíci. Byt byl v době předání po komplexní rekonstrukci, nově vymalován. Dále účastníci sjednali, že v případě skončení nájmu je nájemce povinen uvést byt do původního stavu, tj. do stavu v době převzetí do nájmu, vyklidit jej a předat pronajímateli ke dni zániku nájmu, neníli ujednáno jinak (viz nájemní smlouva č.l. 10-13). Dne 4. 1. 2021 uzavřely smluvní strany dodatek č. 1, kterým upravily společnou výši nájemného a záloh na služby na 8 000 Kč měsíčně (č.l.13v). Dne 19. 2. 2022 oznámil žalobce žalovanému ukončení nájmu ke dni 1. 3. 2022 (č.l. 14). Z předávacího protokolu ze dne 30. 3. 2022 vyplývá, že dne 4. 3. 2022, kdy měl být byt předán, byl sice vyklizen, nikoli však ve vyhovujícím stavu; stěny byly žluté, mastné a silně zašpiněné, ve všech prostorách byl silný zápach po kouření. Účastníci se dohodli na odstranění závad odbornou firmou (č.l. 14v), za které žalobce zaplatil dne 6. 3. 2022 5 000 Kč (č.l.15). Podle přehledu plateb za roky 2017 až 2022 (č.l. 17-18) vznikl žalovanému za dobu trvání nájmu dluh na nájemném a úhradách za služby 104 164 Kč; po odpočtu přeplatků z vyúčtování energií ve výši 58 885 Kč se žalobce domáhá zaplacení 45 279 Kč, které žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 16. 1. 2024 (č.l.16, podací lístek č.l.18v).5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.7. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci řízení platně uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o. z. Na základě této smlouvy přenechal žalobce jako pronajímatel žalovanému k užívání specifikovanou bytovou jednotku a žalovaný se zavázal hradit sjednané nájemné a zálohové platby na plnění spojená s užíváním bytu. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil, pro což žalobce v souladu se smlouvou nájemní vztah ukončil (resp. neprodloužil na další období); zanikl tedy k 1. 3. 2022. Soud má (i vzhledem k nečinnosti žalovaného) za prokázáno, že za dobu trvání nájmu od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2022 žalovaný dluží žalobci na nájemném a zálohových platbách na plnění spojená s užíváním bytu 45 279 Kč. Dále žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající jak ze smlouvy, tak i z § 2293 odst. 1 o. z. a neodevzdal byt v původním stavu; žalobce tedy nechal závady (zažloutlé, mastné a silně zašpiněné stěny, zápach po kouření) po vzájemné dohodě odstranit, za což zaplatil 5 000 Kč. Ze smlouvy i citovaného ustanovení přitom plyne, že navrácení bytu do původního stavu je povinností nájemce (žalovaného), žalobce má proto právo na náhradu vynaložených nákladů. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.8. Ve sporu úspěšný žalobce prokázal, že zaslal žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 012 Kč, odměna zastupující advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 3 140 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta.