6 C 32/2024-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 12 856 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu [registrační značka], [VIN kód] (nákladní automobil podle písmene o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), u něhož je žalovaný registrován jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od 16. 9. 2022 do 8. 2. 2023 nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 12 556 Kč (146 dní nepojištění x denní sazba 86 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni 13. 6. 2023. Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 12 556 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 2. 8. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Zásilka byla považována za doručenou dne 22. 1. 2024, doručující orgán ji žalovanému na evidenční adrese vhodil do schránky dne 24. 1. 2024 Lhůta k vyjádření marně uplynula 1. 2. 2024. 3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl nejméně v období od 16. 9. 2022 do 8. 2. 2023, tedy 146 dní, registrován jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka] (Zjištěné údaje o vozidle č.l. 12, kupní smlouva č.l. 13). V předmětném období neměl žalovaný vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, žalobkyně jej proto vyzvala dopisem ze dne 30. 3. 2023 k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 12 856 Kč do 60 dnů od doručení výzvy (dne 31. 3. 2023 – Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 30. 3. 2023, č. případu [číslo], s dodejkou, č.l. 22). Znovu byl žalovaný k úhradě vyzván dopisem ze dne 4. 7. 2023 (č.l. 25), poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 2. 8. 2023 (č.l. 26). 5. Ostatní listinné důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného nákladního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a neměl k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel (vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 uvedeného zákona povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 12 556 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (146 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 86 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 12 556 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od 14. 6. 2023 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 15 % ročně. 7. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zastupující advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč.