7 C 108/2024-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná částka představuje nájemné za užívání , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, dle smlouvy o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne , datum, vyúčtované fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, ve výši 8 027 Kč a fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, ve výši 5 810 Kč. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, ani poté však žalovaný ničeho neuhradil.1. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím datové schránky dle ust. § 47 a § 49 o. s. ř. fikcí a současně prostřednictvím pošty na adresu dle CEO. Jedná se o adresu dle CEO a současně adresu sídla žalovaného jako podnikající fyzické osoby dle živnostenského rejstříku, jiná adresa se soudu nepodařila zjistit.2. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Dne , datum, byla mezi účastníky sjednána smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých, kterou žalobkyně přenechala žalovanému k užívání předmět nájmu (, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) na dobu specifikovanou ve smlouvě a žalovaný se zavázal uhradit nájemné.4. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto bylo žalovanému účtováno nájemné ve výši 8 027 Kč, se splatností , datum, .5. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto bylo žalovanému účtováno nájemné ve výši 5 810 Kč, se splatností , datum, .6. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k zaplacení částek 5 810 Kč a 8 027 Kč účtovaných výše uvedenými fakturami spolu s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, žalovaný byl upozorněn na možnost vymáhání soudní cestou v případě nezaplacení.7. Závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně žalovanému na základě nájemní smlouvy přenechala do užívání , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , nájemné mu účtovala fakturou ve výši 8 027 Kč se splatností , datum, a fakturou ve výši 5 810 Kč se splatností , datum, . Žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Ohledně úhrady na dlužnou částku soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil.8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 3 tohoto nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.10. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o nájmu, na základě které žalobkyně žalovanému přenechala k užívání specifikovaný předmět nájmu, přičemž cenu za toto užívání (nájemné) vyúčtovala žalovanému výše specifikovanými fakturami v celkové výši 13 837 Kč. Žalovaný, ač byl upomínán, na dluh ničeho neuhradil. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně případné platby na dluh nese v tomto případě žalovaný, který však netvrdil, že by na dluh něčeho uhradil. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně. Jelikož tedy žalovaný nadále dluží žalobkyni na základě platného závazku částku 13 837 Kč, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Žalovaný se dostal do prodlení, jelikož neuhradil dlužné částky ve sjednané lhůtě (ve lhůtě splatnosti dle faktur), proto soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z obou částek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z faktur. Jelikož žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel, bylo žalobkyni rovněž přiznáno právo na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 837 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., dále 3x paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí.13. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.14. Povinnost hradit náklady řízení k rukám právního zástupce je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.