10 C 205/2025-82 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedených částek společně se zákonným úrokem z prodlení a úhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 18 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit dle sjednaných podmínek. Součástí ujednání byl i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. V návrhu dále žalobkyně uvedla, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Vycházela zejména z tvrzení žalované před poskytnutím úvěru a z jí předložených podkladů. Osobu žalované rovněž lustrovala v relevantních databázích. Úvěr žalované poskytla bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu na jí uvedený účet, a to dne , datum, ve výši 11 500 Kč a dne , datum, v několika částkách celkem ve výši 9 420 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok 0,98 % denně z nesplacené jistiny a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Na jistinu žalovaná uhradila pouze 20,67 Kč, následně žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem. Žalobkyně rovněž požadovala po žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, celkem ve výši 920,80 Kč, protože žalovaná se dostala do prodlení. Žalobkyně dodala, že pokud soud nebude mít za prokázané, že žalovaná žalobkyni dluží uvedené částky z titulu sjednané úvěrové smlouvy, požaduje přiznání alespoň poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet žalobkyně jistinu dluhu převedla. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že posouzení úvěruschopnosti provedla dle své interní metodiky. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 14 113 Kč, což dle žalobkyně bylo dost na bezproblémové splácení úvěru. Příjmy žalované ověřovala žalobkyně z výpisu z běžného účtu žalované, který přiložila k vyjádření. Dále osobu žalované lustrovala v několika registrech (CEE, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů apod.).3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Kromě toho byla žalovaná na probíhající řízení upozorněna e-mailem (telefonní hovor nepřijala) a obeslána byla rovněž na adrese , adresa, (zjištěné soudem z úřední činnosti).4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalobkyně žalované umožnila čerpat úvěr do výše 18 300 Kč. Jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním, RPSN při čerpání celého úvěrového rámce činila 1653,99 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 0,983 % denně, dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalobkyně zaslala žalované na bankovní účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, dne , datum, částku 11 500 Kč a dne , datum, celkem částku 9 420 Kč (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 10-12, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli na č. l. 37). Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (č. l. 13-22). Žalovaná se zavázala splatit vyčerpanou část úvěru spolu s úrokem a poplatkem za vyplacení tranší úvěru. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím služby BankID (autorizace ověření totožnosti na č. l. 33). Při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele postupuje žalobkyně dle předloženého interního dokumentu (obecné principy posuzování a filozofie společnosti na č. l. 23-24). Konkrétně při posuzování úvěruschopnosti v daném případě žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a zaznamenaných na výpisu o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 36), na listině nazvané identifikované příjmy (č. l. 34-35) a z výpisu z jejího účtu (č. l. 60-78); k tomu viz níže. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalované doporučeně výzvu k úhradě před podáním žaloby (č. l. 46-47).7. Žalobkyně podle soudu neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. K žalobě doložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované a její identifikované příjmy, společně s výpisem z běžného bankovního účtu žalované. Z těchto listin však plynou pouze dále nijak neověřené a nedoložené informace, dle kterých žalovaná žila v domácnosti s dalšími dvěma osobami (z toho jedna s nezjištěnými příjmy, druhá bez příjmů), výše jejích pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila 0 Kč, výše výdajů na bydlení 10 000 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč a ostatní zbytné výdaje 8 000 Kč. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem byla 35 000 Kč, žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu 14 113 Kč (zjištěného z doloženého výpisu z účtu). Žalobkyně neuvedla, jakým způsobem zjišťovala či ověřovala výdaje žalované, ani jak konkrétně pracovala s výpisem z jejího bankovního účtu. Z něj očividně ověřila pouze její příjem, avšak už pominula, respektive nijak nezohlednila, že jednak z něj vyplývá, že žalovaná čerpala další půjčky či úvěry (Movinero, , právnická osoba, ), jednak je na něm celá řada rizikových transakcí (hazard či sázky, příjemci Sazka, Kaizen Gaming, apollogames.cz, bet-x.cz, betano.cz).8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. V § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je dále stanoveno, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku