16 C 179/2025-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronický platební rozkaz doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, a nákladů řízení ve výši , částka, .2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím webu www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované dne , datum, a , datum, úvěr, a to převodem na její bankovní účet, kdy variabilním symbolem bylo rodné číslo žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 40 % jistiny p. m. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, žalovaná se zavázala měsíčně splácet úrok přirostlý za předmětné období. Jistinu mohla žalovaná splatit kdykoli po dobu trvání smlouvy. Žalovaná řádně nesplácela, úvěr byl tedy zesplatněn ke dni , datum, . Předtím byla žalované zaslána upomínka ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to ověřením jeho příjmu z výpisů z účtu žalované, případně výplatních listů, a dále lustracemi ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě takto získaných informací neměla důvod pochybovat o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka ze dne 14. 6 2025.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba s výzvou k vyjádření byly žalované zaslány na adresu trvalého pobytu a bylo jí e-mailem sděleno zahájení řízení. Žalovaná následně e-mailem uvedla, že si přeje zásilky zasílat na adresu , adresa, . Na adrese trvalého pobytu si žalovaná vyzvedla zásilku dne , datum, a na sdělené adrese dne , datum, . Do dne vydání rozhodnutí se však žalovaná nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládala, že nemá žádné námitky.5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše , částka, , a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. RPSN činila 5532,57 %. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru (viz č.l. 9 spisu)7. Výpisem z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne , datum, byla z jejího účtu odeslána na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , částka , částka, (viz č.l. 12 spisu).8. Výpisem z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne , datum, byla z jejího účtu odeslána na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , částka , částka, (viz č.l. 13 spisu).9. Totožnost žalované byla ověřena dle kopie OP (viz č.l. 14 spisu), z výplatních pásek žalované bylo zjištěno, že tato měla v měsíci 12/, Anonymizováno, příjem , částka, , v měsíci 1/, Anonymizováno, příjem , částka, , v měsíci 2/, Anonymizováno, příjem , částka, (viz č.l. 15 spisu).10. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru (viz č.l. 16 spisu) a byla vyzvána k úhradě částky , částka, do 3 dnů ode dne doručení.11. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná doporučeně vyzvána k úhradě částky , částka, do tří dnů a byla upozorněna na možnost řešení soudní cestou (viz č.l. 17-18 spisu).12. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.13. Ve spise se krom výplatních pásek za tři měsíce nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že by se žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalované, že by se zajímala o její finanční a majetkovou situaci, celkovou výši a složení jejích příjmů a výdajů, existenci, výši a způsob splácení případných dalších úvěrů či půjček žalované, nezjišťovala její platební morálku, nijak nedoložila, že by skutečně provedla tvrzené lustrace v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registrech dlužníků, nezjišťovala příjmy a výdaje celé domácnosti.14. Toto žalobkyně nedoplnila ani přes výzvu soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .15. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:16. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , a to dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , a to převodem na její bankovní účet (když majitel účtu nebyl nikým rozporován). Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 40 % částky úvěru, tj. , částka, . Na dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že by posuzovala schopnost žalované úvěr splácet.17. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:25. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, .26. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do , datum, navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění účinném do , datum, ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy ne