6 C 281/2025-98 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu dvou smluv o úvěru uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“). První smlouvou z , datum, získal žalovaný od původní věřitelky úvěr , částka, (podle žaloby nárok 2), druhou smlouvou z , datum, získal dalších , částka, (podle žaloby nárok 1). Dostal se však do prodlení s plněním svých závazků, pro které původní věřitelka oba úvěry zesplatnila, chronologicky první k , datum, , druhý k , datum, ; žalovaná částka představuje nezaplacené jistiny , částka, a , částka, spolu s neuhrazenými poplatky a kapitalizovaným i běžícím úrokem a úrokem z prodlení. Smlouvou účinnou dne , datum, postoupila původní věřitelka obě pohledávky žalobkyni, což žalovanému oznámila; byl také vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a první písemnost doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kde si žalovaný písemnost nepřevzal. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručoval postupem podle § 50m o. s. ř., tj. byly uloženy u soudu a na úřední desce soudu byla vyvěšena výzva k jejich vyzvednutí.3. Soud projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který se, ač řádně předvolán, k jednání nedostavil.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Původní věřitelka s žalovaným podepsali dne , datum, Smlouvu o úvěru – Konsolidace půjček, na základě které čerpal žalovaný , částka, tak, že , částka, použila původní věřitelka ve prospěch úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, , , částka, ve prospěch úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, a , částka, ve prospěch úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, , a zavázal se vrátit vše se sjednaným příslušenstvím ve 120měsíčních splátkách po , částka, (formulář pro standardní informace o spotř. úv. č.l. 66v-67, smlouva o úvěru č.l. 25-27, sazebník poplatků č.l. 30, všeobecné obchodní podmínky č.l. 31, oznámení změny sazebníku poplatků č.l. 71-77). Učinili tak na základě písemné žádosti žalovaného z téhož dne, v níž ke svým poměrům uvedl měsíční příjem ze zaměstnání , částka, (ověřeno údajně náhledem do běžného účtu) s celkovým příjmem domácnosti , částka, a jednou vyživovanou osobou; údaje o výdajích vyplněny nebyly (žádost o úvěr čl. 62); při vyhodnocování jeho úvěruschopnosti vycházela původní věřitelka ze své vnitřní metodiky (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti č.l. 63-66, vysvětlení některých pojmů č.l. 83) a pro poskytnutí tohoto úvěru vyšla z předpokladu zlepšení finanční situace žalovaného snížením měsíčního závazku vůči původní věřitelce díky konsolidaci dosavadních závazků z , částka, na sjednaných , částka, . Byly jí rovněž známy pohyby na běžném účtu žalovaného, který v měsících únoru a březnu 2021 vykazoval kladné zůstatky kolem , částka, (výpisy z běžného účtu č.l. 54-61).5. Následně dne , datum, podepsali původní věřitelka s žalovaným ještě Smlouvu o úvěru – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podle které žalovaný čerpal téhož dne bezúčelově , částka, , které se zavázal vrátit se sjednaným příslušenstvím v 96měsíčních splátkách po , částka, (formulář pro standardní informace č.l. 84-85, smlouva o úvěru č.l. 20-21, sazebník poplatků č.l. 30, všeobecné obchodní podmínky č.l. 31, oznámení změny sazebníku poplatků č.l. 71-77). Učinili tak na základě písemné žádosti žalovaného o úvěr , částka, , v níž ke svým poměrům uvedl měsíční příjem ze zaměstnání , částka, a celkový příjem domácnosti , částka, (žádost o úvěr čl. 68); při vyhodnocování jeho úvěruschopnosti vycházela původní věřitelka ze své vnitřní metodiky (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti č.l. 86-88, vysvětlení některých pojmů č.l. 83). Měla současně k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného, které nadále vykazovaly v měsíci dubnu a květnu , Anonymizováno, kladné zůstatky kolem , částka, , až v červnu 2021 pouze , částka, (č.l. 69-70, 77v-82). Žalovaný uhradil původní věřitelce v souvislosti s uvedenou smlouvou , částka, (platební historie č.l. 89-90).6. Jelikož žalovaný neplnil sjednané závazky řádně a včas – poprvé se se splátkou obou úvěrů opozdil v prosinci , Anonymizováno, (výpisy z úvěrového účtu č.l. 24, 29, platební historie č.l. 89-90, 91-92), využila původní věřitelka smluvního práva a úvěry k , datum, v prvním případě a k , datum, v druhém případě zesplatnila, což žalovanému oznámila (oznámení o prohlášení úvěru za splatný č.l. 23, 28). Smlouvou ze dne , datum, , účinnou , datum, (smlouva o postoupení pohledávek čl. 32, 35-36), postoupila původní věřitelka obě pohledávky za žalovaným žalobkyni (seznam postoupených pohledávek čl. 33, 34), což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky čl. 37-38). Dne , datum, odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 39-40, 41-42, 43).7. Soudu je z úřední činnosti známo (, spisová značka, ), že žalovaný s původní věřitelkou navázali smluvní vztahy již v roce , Anonymizováno, , kdy si sjednali poskytnutí revolvingového úvěru do výše , částka, (tento smluvní vztah trval do jeho ukončení zesplatněním úvěru k , datum, ).8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , resp. do , datum, (dále jen „o. z.“).9. Podle soudu však původní věřitelka splnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, pouze v (chronologicky) prvním případě, v druhém nikoli.10. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13 zaujal při výkladu čl. 8 a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.11. Právě naznačený výklad soudu podporuje i Nejvyšší soud, podle kterého povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. A v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).12. V projednávané věci je třeba vzít v potaz, že původní věřitelka znala platební morálku žalovaného již ze smluvního vztahu z roku 2014. Následně si sjednali několik dalších závazků v celkové měsíční výši , částka, , které měl žalovaný potíže plnit. Bez navýšení závazku se smluvní strany dohodly na odlehčení žalovanému ve formě konsolidace tří stávajících závazků do jednoho komplexního s měsíční splátkou poníženou na , částka, . Předchozí (zkonsolidované) úvěry nebyly předmětem tohoto řízení, soud proto (i díky dlouhodobosti smluvních vztahů žalovaného a původní věřitelky) vyšel z předpokladu, že byly sjednány platně a sjednaný kon