7 C 181/2025-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím z titulu uzavřené Smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na základě které, poskytla žalovanému finanční částku ve výši 50 000 Kč.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor a v doplnění odporu ze dne , datum, č. l. 25 uvedl, že žalobu uznává pouze částečně. Jako obranu uvedl, že smlouvu uzavřel jako spotřebitel a žalobkyně s dostatečně neposoudila jeho úvěruschopnost.3. Skutková zjištění: Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný se při uzavření úvěru identifikoval jako podnikající osoba, pod IČO , IČO žalovaného, (č. l.21 výpis z živnostenského rejstříku). Žalobkyně tedy při uzavření smlouvy o úvěru vycházela z této skutečnosti, a proto byla následně uzavřena smlouva o podnikatelem úvěru. Žalobkyně tedy uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 12), na jejímž základě poskytla žalovanému finanční částku ve výši 50 000 Kč, a to na účet žalovaného (potvrzení o platbě č. l. 17, zpráva banky ze dne , datum, č. l. 33). Ve smlouvě se žalovaný zavázal úvěr splatit do , datum, (článek III., bod 3. 1.), splatnost 70 dní. V článku V. byla sjednáno, že dlužná částka bude zaplacena v 5 splátkách po částkách 10 000 Kč (dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, ). Žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ani jednu splátku. Dluh žalované je tak ve výši 50 000 Kč.4. Dle článku 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, která odpovídá 5 % ze splátky. Tuto sankci žalobkyně v podané žalobě označila za smluvní pokutu. Celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle článku 3.1 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že žalovaný zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru byla žalobkyní vypočtená na částku 35 000 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 35 000 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč.5. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, jež jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti (č. l. 15). Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalovaného (výpis o ověření bankovního účtu žalovaného). K ověření majitele účtu byl žalovaný povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně (č. l. 16). Po ověření, žalobkyně převedla žalovanému dne , datum, částku ve výši 50 000 Kč (potvrzení o provedené platbě č. l. 17, zpráva banky č. l. 33). Žalovaný na dlužnou poskytnutou částku ničeho nezaplatil. Výzvo ze dne , datum, , vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 155 300 Kč do 3 dnů (výzva před podáním žaloby č. l. 18, podací lístek č. l. 19).6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.8. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Právní závěry: Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru jako podnikatel a takto se také žalobkyni prezentoval. Žalobkyně byla v dobré víře, že finanční částku žalovaný požaduje za účelem jeho podnikatelské činnosti. Na žalovaného tak nelze pohlížet jako na spotřebitele, který je chráněn zákoně na ochranu spotřebitele (zákon č. 634/1991 Sb., na ochranu spotřebitele). Žalovanému byl poskytnut podnikatelský úvěru. Pokud se týká platnosti jednotlivých smluvních ujednání dospěl soud k následujícímu závěru. Smlouva byla uzavřena platně co do poskytnuté jistiny, neboť částka 50 000 Kč byla žalovanému převedena na jeho účet uvedený v žádosti a ve smlouvě. Na tuto jistinu žalovaný nezaplatil ničeho, proto má žalobkyně nárok na jistinu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně požaduje ode dne , datum, , tedy dnem následujícím po splatnosti, když dlužnou částku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději do , datum, , kdy byla poslední splátka.13. K části nároku na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně z dlužné částky za každý den čerpání úvěru, dospěl soud k závěru, že výše takto sjednaného poplatku neodpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 1 % denně, a tato výše odporuje zákonu, dále se také příčí dobrým mravům, bez odhledu, na to, že žalovaný v rámci smluvního vztahu vystupoval jako podnikatel. V daném případě, nelze takové vysoké výši poplatku poskytnout soudní ochranu. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části poplatku včetně zákonného úroku z prodlení, zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.14. K části nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč, která procentuálně představuje výši vždy 1 % denně z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká výše takto sjednané pokuty za prodlení, soud dospěl k závěru, že i tato odporuje zákonu, je v rozporu s dobrými mravy, proto v této částky byla smlouva také neplatně uzavřená. Za tohoto stavu v tomto rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.15. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 57 %, v rozsahu 43 % neúspěšná, soud proto žalobkyni přiznal 14 % nákladů řízení. Náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 500 Kč, odměně advokáta ve výši 4 620 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 21 904,10 Kč, tomu odpovídajících 14 % tedy ve výši 3 067 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí.16. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.17. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud na straně žalovaného shledal důvody pro povolení splátek, neboť má další dluhy, vysoké náklady na bydlení, kdy platí nájem ve výši cca 19 000 Kč měsíčně. Soud polil měsíční splátky pod ztrátou výhody splátek.