7 C 233/2025-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 11 285 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (zdvihový objem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³), u něhož je žalovaná registrována jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od , datum, do , datum, nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 985 Kč (169 dní nepojištění x denní sazba 65 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni , datum, . Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 10 985 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou fikcí dle ust. § 50m o. s. ř. na adresu dle CEO, jedná se o adresu městského úřadu. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Žalovaná nemá datovou schránku.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz.73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná byla nejméně v období od , datum, do , datum, , tedy 169 dní, registrována jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného, zpráva č. l. 33) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³, registrační značky , SPZ, . V předmětném období neměla žalovaná vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 11 285 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Znovu byla žalovaná k úhradě vyzvána dopisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, , poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne , datum, .5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaná jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu nesplnila povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), a § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), a neměla k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. a § 7 zákona č. 30/2024 Sb. (např. vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla jí tím podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 45 a násl. zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 10 985 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (169 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 65 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 10 985 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od , datum, do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12,75 % ročně.6. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Právo na náhradu nákladů spočívajících v právním zastoupení přiznány nebyly z důvodu, že v době podání tohoto návrhu (dne , datum, ) již byl splatný příspěvek za totožné vozidlo v navazujícím období (od , datum, do , datum, ), který byl následně žalován samostatnou žalobou (návrh podán dne , datum, , řízení vedeno pod sp. značkou , SPZ, /2025). Právní zástupkyně žalobkyně tak mohla jednou žalobou uplatnit oba nároky. Soud tedy považuje za spravedlivé, aby žalovaná hradila žalobkyni náklady právního zastoupení pouze jednou. Výrok II. tohoto rozhodnutí.7. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.8. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.