8 C 141/2025-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 19 670 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (zdvihový objem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³), u něhož je žalovaný registrován jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od 8. 3. 2024 do 30. 12. 2024 nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 19 370 Kč (298 dní nepojištění x denní sazba 65 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni 13. 5. 2025. Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 19 370 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 12. 6. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a první písemnost doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kde si žalovaný písemnost nepřevzal. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručoval postupem podle § 50m o. s. ř., tj. byly uloženy u soudu a na úřední desce soudu byla vyvěšena výzva k jejich vyzvednutí.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl nejméně v období od 8. 3. 2024 do 30. 12. 2024, tedy 298 dní, registrován jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³, registrační značky , SPZ, . V předmětném období neměl žalovaný vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 27. 2. 2025 k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 19 670 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Znovu byl žalovaný k úhradě vyzván dopisy ze dne 21. 5. 2025, poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 12. 6. 2025.5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), a § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), a neměl k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. a § 7 zákona č. 30/2024 Sb. (např. vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 45 a násl. zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 19 370 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (298 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 65 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 19 370 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od 14. 5. 2025 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12 % ročně.6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025, paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 315 Kč.