12 C 4/2026-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 10. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky z částky 11 375 Kč od 8. 1. 2025 do zaplacení a z částky 5 525 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je v rozporu se zákonem Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 24. 10. 2024 a dne 23. 1. 2025. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale v období od 12. 3. 2024 do 26. 11. 2024, tedy 260 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V daném období byl provozovatelem vozidla žalovaný. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 16 900 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 x 300). Základ příspěvku je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, která je v tomto případě 65 Kč, a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (65 Kč x 260 dnů = 16 900 Kč).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Z provedených listinných důkazů vyplývá následující skutkový stav. Žalovaný byl mimo jiné v období od 12. 3. 2024 do 26. 11. 2024, tedy 260 dní, vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³, registrační značky , SPZ, (informace z Registru vozidel, sdělení , adresa, , kupní smlouva). V předmětném období nebylo vozidlo žalovaného pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, když v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 24. 10. 2024 k uhrazení příspěvku a nákladů uplatnění ve výši 11 375 Kč a dopisem ze dne 23. 1. 2025 k uhrazení příspěvku a nákladů uplatnění ve výši 5 525 Kč, a to v obou případech do 60 dnů od doručení výzvy (dopisy z 24. 10. 2024, 23. 1. 2025). První výzva byla žalovanému doručena 29. 10. 2024, druhá 27. 1. 2025 (poštovní archy, sledování zásilek, informace , právnická osoba, ).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), a § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), a neměl k vozidlu ve zmíněném období uzavřeno pojištění; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. a § 7 zákona č. 30/2024 Sb. (např. vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 45 a násl. zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 16 900 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno, a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (§ 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 2 x 300 Kč.6. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Do prodlení s úhradou dlužné částky se žalovaný dostal dnem, když neuhradil dlužný příspěvek do 60 dnů od doručení výzev. K těmto datům činí sazba zákonného úroku z prodlení 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a 21 % DPH.8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.