Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 2. 2026 domáhal po žalovaném náhrady nemajetkové újmy v podobě bolestného ve výši 455 821 Kč. Sdělil, že dne 7. 9. 2021 v 19:35 hodin na místní komunikaci v Holešově, mezi ulicemi Střelnice a Hankeho, došlo k dopravní nehodě mezi účastníky, když žalovaný na kole značky Author vjel při průjezdu ostrou levotočivou zatáčkou do protisměrné části komunikace a čelně se střetl s žalobcem, který jel na jízdním kole značky Modet 24. Žalobce v důsledku této nehody utrpěl závažná poranění (mnohačetné zlomeniny obličejových kostí, zlomeninu lebky, pohmoždění mozku, krvácení pod mozkovou plenu a zlomeniny záprstních kostí pravé horní končetiny), která jej bezprostředně ohrozila na životě, způsobila mu dlouhodobou hospitalizaci, následně trvalou změnu psychiky a zařazení do III. stupně invalidního důchodu. Vůči žalovanému bylo u zdejšího soudu vedeno trestní řízení (pod sp. značkou , spisová značka, ), do kterého se žalobce připojil jako poškozený mj. se svým nárokem na náhradu bolestného ve výši 455 821 Kč. Žalovaný byl po zrušení původního rozsudku odvolacím soudem a po vypracování revizního znaleckého posudku obžaloby zproštěn a žalobce tak uplatňuje svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v podobě bolestného občanskoprávní cestou. Žalobce má za to, že žalovaný svým nedbalostním jednáním, kterým ohrožoval život, zdraví a majetek jiných osob včetně svého vlastního, porušil svou zákonnou povinnost dle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a zasáhl do práva na život a zdraví žalobce, kterému následkem nehody vznikla značná bolest spočívající v tělesném a duševním strádání, v léčení a odstraňování následků poškození zdraví a ve ztížení společenského uplatnění. Náhradu bolestného vyčíslil žalobce na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , datum, v souladu s metodikou Nejvyššího soudu na částku 455 821 Kč.2. Žalovaný nárok žalobce neuznal a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Otázka zavinění žalovaného byla již předmětem rozsáhlého dokazování v trestním řízení, ve kterém byl žalovaný pravomocně zproštěn obžaloby. Dle revizního znaleckého posudku, ze kterého soud při svém finálním rozhodnutí vycházel, nelze na základě dostupného spisového materiálu určit polohu jednotlivých cyklistů v okamžiku vzniku nehodové situace, tedy který z účastníků se nacházel v protisměru. Není tedy možné přesně určit místo střetu ani rekonstruovat průběh nehodového děje. Dle žalovaného tak nelze dovodit jeho porušení právní povinnosti ani zavinění.3. U jednání žalobce na žalobě setrval s tím, že vychází z revizního znaleckého posudku, kde se uvádí, že žalovaný jel na středové čáře, spíše v pruhu žalobce, z toho dovozuje, že nehoda vznikla vinou žalovaného. Dle žalovaného nelze na základě revizního posudku učinit závěr o jeho zavinění, v trestním řízení nebylo prokázáno, jak se nehoda stala. Žalovaný tedy setrval na tom, že žaloba byla podána nedůvodně a měla by být zamítnuta.4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:5. Dne 7. 9. 2021 okolo 19:35 došlo na místní komunikaci mezi ulicemi Střelnice a Hankeho v Holešově ke střetu žalobce jedoucího na jízdním elektrokole Modet 24 s žalovaným jedoucím na jízdním kole Author, v důsledku kterého žalobce utrpěl mnohačetná zranění a vůči žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání pro ublížení na zdraví z nedbalosti (u zdejšího soudu pod spisovou značkou , spisová značka, ). Původní rozsudek ze dne 4. 5. 2023 (č. l. tohoto spisu 97-99), kterým byl (ob)žalovaný uznán vinným, byl zrušen usnesením , jméno FO, soudu v Brně ze dne 16. 8. 2023 (č. l. tohoto spisu 70-72), neboť byla objektivně prokázána pouze skutečnost, že došlo k předmětné dopravní nehodě se způsobením těžké újmy na zdraví, nebylo však prokazatelně zjištěno, v jaké části vozovky a jak přesně ke střetu došlo, tj. nebylo možno učinit jednoznačný, přesvědčivý a spolehlivý závěr o trestní odpovědnosti (ob)žalovaného. Okresní soud v Kroměříži následně přistoupil ke konfrontaci soudních znalců , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří ve věci vypracovali znalecké posudky k průběhu nehody č. , Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2022 (č. l. 123-180) a , č. účtu, ze dne 13. 7. 2023 (č. l. 73-96), jejichž závěry si částečně odporovaly (protokol o hlavním líčení č. l. 59-69). Poté soud nechal vypracovat revizní znalecký posudek, a to Ústavem soudního znalectví v dopravě ČVUT v Praze (revizní znalecký posudek č. , č. účtu, č. l. 40-58), z jehož závěrů poté vycházel při konečném rozhodnutí, kterým (ob)žalovaného zprostil obžaloby (rozsudek ze dne 12. 6. 2025, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci ve výroku zproštění 12. 6. 2025, č. l. 36 tohoto spisu). Ze závěrů revizního znaleckého posudku a z výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (protokol o hlavním líčení ze dne 12. 6. 2025 č. l. 37-39 tohoto spisu) vyplývá, že místo střetu obou účastníků lze určit pouze přibližně „při středu vozovky“, a to spíše v polovině, ve které jel žalobce, ale nelze je určit z žádné objektivní stopy s dostatečnou přesností. Elipsa možného místa střetu, jejíž nákres je obsažen ve znaleckém posudku, zasahuje větší částí do jízdního pruhu žalobce, avšak částí zasahuje i do jízdního pruhu žalovaného, nelze tedy ani s pravděpodobností hraničící s jistotou vyloučit variantu, kdy v protisměru jel žalobce a nikoli žalovaný.6. Z lékařských a propouštěcích zpráv bylo zjištěno, že žalobce byl dne 7. 9. 2021 hospitalizován po čelním střetu s cyklistou (žalovaným), při kterém utrpěl mj. mnohačetné zlomeniny obličejových kostí a pravé ruky. Hospitalizován byl od 7. 9. 2021 do 13. 9. 2021 na oddělení , jméno FO, , právnická osoba, , od 13. 9. 2021 do 6. 10. 2021 na oddělení ARO , právnická osoba, , od 6. 10. 2021 do 15. 10. 2021 pak na chirurgickém oddělení téže nemocnice a následně od 15. 10. 2021 do 20. 12. 2021 v Psychiatrické nemocnici Kroměříži, s diagnózou organický psychosyndrom byl dále sledován ambulantně (propouštěcí zpráva KNTB ze dne 13. 9. 2021 č. l. 12-16, propouštěcí zpráva odd. ARO , právnická osoba, ze dne 6. 10. 2021 č. l. 8-11, propouštěcí zpráva chirurgického odd. , právnická osoba, ze dne 15. 10. 2021 č.l. 5-7, výstupní zpráva Psychiatrické nemocnice v Kroměříži a zpráva ošetřujícímu lékaři ze dne 20. 12. 2021 č. l. 19-21, zpráva z neurologického odd. , právnická osoba, ze dne 21. 12. 2021 č .l. 17v, zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. 1. 2022 č. l. 18, zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, o psychologickém vyšetření ze dne 25. 2. 2022 č. l. 17).7. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro rozhodnutí v této věci význam. Jedná se konkrétně o propouštěcí zprávu z chirurgického oddělení , právnická osoba, ze dne 17. 9. 2021 (č. l. 31-34), ze které vyplývá, že i žalovaný byl po předmětné nehodě hospitalizován, tato skutečnost však není relevantní pro toto řízení. Vzhledem k závěrům zjištěným z výše zmíněných listinných důkazů a k rozhodnutí, ke kterému soud na jejich základě dospěl, se soud nezabýval ani závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , Anonymizováno, , kterým znalec stanovil výši bolestného.8. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:9. Dne 7. 9. 2021 došlo k dopravní nehodě, jejímiž účastníky byl žalobce a žalovaný. Žalobce utrpěl mnohočetná zranění, pro která byl následně hospitalizován v , právnická osoba, ve , adresa, (7. 9. 2021 - 13. 9. 2021), v , právnická osoba, (13. 9. 2021 - 15. 10. 2021) a poté v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži (15. 10. 2021 - 20. 12. 2021). Vůči žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání, které bylo definitivně ukončeno zprošťujícím rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 6. 2025, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci ve výroku zproštění 12. 6. 2025. V trestním řízení se neprokázalo zavinění žalovaného. Dle revizního znaleckého posudku č. , č. účtu, nelze ani s pravděpodobností hraničící s jistotou určit přesné místo střetu, tedy nelze jednoznačně uzavřít, který z účastníků jel v okamžiku střetu „v protisměru“.10. Soud posuzoval věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.13. Jak vyplývá z výše uvedeného ustanovení § 2910 o. z., předpokladem vzniku nároku poškozeného na náhradu škody je škůdcem zaviněné porušení povinnosti (zde zákonné povinnosti), vznik škody a příčinná souvislost mezi předmětným porušením povinnosti a vzniklou škodou, jinými slovy musí být prokázáno, že ke škodě došlo v přímém důsledku porušení povinnosti, které škůdce zavinil. V řízení bylo prokázáno, že došlo ke zraněním žalobce, která si vyžádala mj. dlouhodobou hospitalizaci, a že k těmto zraněním došlo v důsledku dopravní nehody, jejímiž účastníky byli žalobce a žalovaný. Tyto skutečnosti ostatně byly mezi účastníky nesporné. Žalobci se však nepodařilo prokázat, že dopravní nehodu zavinil žalovaný, tj. že žalovaný svým zaviněním porušil zákonnou povinnost. Z revizního znaleckého posudku, ze kterého vycházel soud při vydání finálního (zprošťujícího) rozsudku v trestní věci, a o který i sám žalobce opírá svá tvrzení, vyplývá, že místo střetu obou účastníků nehody se nacházelo u středu vozovky, sice spíše v polovině, ve které jel žalobce, ale zároveň toto místo střetu nelze určit natolik přesně, aby bylo možno vyloučit variantu, že ke střetu došlo v polovině, ve které jel žalovaný, a že to tedy byl žalobce, kdo jel „v protisměru“. Není-li možné jednoznačně a nepochybně určit místo střetu, nelze ani vyvodit jakýkoliv závěr o zavinění žalovaného a o tom, že žalovaný zasáhl do práv žalobce porušením povinnosti stanovené zákonem. Jelikož jiné důkazy žalobce nenavrhl, soud dospěl k závěru, že žalující strana neunesla důkazní břemeno k prokázání vzniku nároku na náhradu škody, a je tedy namístě žalobu zcela zamítnout.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 812,68 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 455 821 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 28. 8. 2026), 3x paušální náhrada výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a dále v souvislosti s cestou k jednání 28. 8. 2026 náhrada 742,68 Kč za 100 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 4,4/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla stejné vyhlášky) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t.15. Povinnost žalobce uhradit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (část věty před středníkem).