8 C 130/2025-195 – Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Tvrdila, že poskytla žalované úvěr 14 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem splácet v měsíčních splátkách po 3 500 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela, přestože byla opakovaně upomínána. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení 11,5 % ročně z částky 14 000 Kč od , datum, do zaplacení a náklady na upomínání 1 000 Kč (za upomínky č. , hodnota, a 2). Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z registru SOLUS. Předžalobní výzva byla žalované odeslána , datum, .2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu žalobkyně zamítl. Žalovaná potvrdila, že smlouvu s žalobkyní uzavřela a že jí žalobkyně poskytla úvěr 14 000 Kč. Namítala však, že smlouva je absolutně neplatná, protože žalobkyně před jejím uzavřením řádně neověřila její úvěruschopnost a protože sjednané úroky 3 300 % ročně jsou v rozporu s dobrými mravy. Dále tvrdila, že žalobkyni již vrátila celkem 21 000 Kč, a žalobkyně tak nemá ani právo na vydání bezdůvodného obohacení.3. Žalovaná se vzájemnou žalobou po žalobkyni domáhala zaplacení částky 7 001 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení. Jedná se o částku, kterou žalobkyni zaplatila nad rámec poskytnuté jistiny, včetně ověřovací platby 1 Kč. Žalovaná vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne , datum, .4. Žalobkyně navrhla, aby soud vzájemnou žalobu zamítl a setrvala na svém tvrzení, že úvěruschopnost žalované posoudila řádně.5. Žalobkyně se k jednání nedostavila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednáno v její nepřítomnosti.6. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:7. Žalobkyně a žalovaná si dne , datum, prostředky komunikace na dálku potvrdily uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky 14 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok 25 % měsíčně do 12 měsíců. Úroky byly splatné v měsíčních splátkách po 3 500 Kč a jistina byla splatná spolu s poslední splátkou úroku. RPSN činilo 1 356 % (smlouva o úvěru). V červenci až říjnu 2024 byl počáteční i konečný zůstatek na účtu žalované záporný, přestože měsíční obrat byl cca 100 – 200 tis. Kč (výpisy z účtu), žalovaná měla za červenec příjem 29 644 Kč, , datum, čerpala úvěr 5 000 Kč od , právnická osoba, (výpis z účtu ze dne , datum, ), dne , datum, čerpala úvěr 3 000 Kč od , právnická osoba, (výpis z účtu ze dne , datum, ). Žalovaná dne , datum, odeslala žalobkyni 1 Kč ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru (detail pohybu – okamžitá příchozí platba, smlouva o úvěru). Žalobkyně poskytla žalované 14 000 Kč dne , datum, (shodné tvrzení účastníků, detail pohybu – bezhotovostní platba). Žalovaná dosud na smlouvu uhradila 21 000 Kč (výpis transakcí z účtu). Žalobkyně zaslala žalované dvě upomínky (upomínka č. , hodnota, , upomínka č. , hodnota, ). Žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva ze dne , datum, vč. podacího lístku). Žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení 7 001 Kč do 7 dnů od zaslání výzvy s tím, že jinak bude podána žaloba, dopisem odeslaným dne , datum, a doručeným dne , datum, (předžalobní výzva z , datum, vč. doručenky datové zprávy).8. Z výstupu z CEE a přílohy č. , hodnota, Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud nezjistil žádné skutečnosti, neboť se jedná o interní záznamy žalobkyně, které neprokazují, že žalobkyně před uzavřením smlouvy lustrovala žalovanou v příslušných registrech ani že zjistila a ověřila konkrétní údaje o jejích příjmech, výdajích, zadluženosti a platební morálce.9. Z výstupu JSON dat z bankovního účtu žalované nebylo možné zjistit žádné skutečnosti, neboť se jedná o surová a nestrukturovaná data v nečitelném formátu.10. Jiné důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, žalobkyně nenavrhla. Na jednání se nedostavila, a zbavila se tak práva na poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně proto v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovanou nelustrovala v příslušných registrech a že nezjistila a neověřila konkrétní údaje o jejích příjmech, výdajích, zadluženosti a platební morálce.11. Z ostatních provedených důkazů (předsmluvní informace, souhlas se zpracováním osobních údajů, zásady zpracování osobních údajů, kopie občanského průkazu, rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, , rozhodnutí ČNB a rozhodnutí o rozkladu) soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvlášť ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:21. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.22. Žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, nezjistila a neověřila její příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o její finanční a ekonomické situaci. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.23. Soud nezpochybňuje užitečnost statistických a strojově učených mo