8 C 3/2026-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovanou prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které jí poskytla úvěr 7 000 Kč, který vyplatila na bankovní účet č. , č. účtu, ; žalovaná se jej zavázala uhradit v plné výši do , datum, . Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila 4 900 Kč, žalovaná se také zavázala pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalované jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (prodlení s úhradou pěti splátek), neboť žalovaná úvěr v datu splatnosti nevrátila. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalované předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Žalobkyně a žalovaná, jako podnikatel, sjednali přes internet dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč na 70 dní za poplatek ve výši 70 Kč (1 %) za každý den čerpání úvěru (viz úvěrová smlouva č.l. 9-11, potvrzení o provedené platbě č.l. 15). Žalovaná se zavázala úvěr včetně poplatku splatit v pěti předepsaných splátkách nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a úrok z prodlení 183 % ročně. Dále bylo ujednáno automatické prodlužování splatnosti úvěru tak, že splatnost se prodlužuje o dalších 14 dnů, pokud žalovaná uhradí k datu splatnosti jednotlivé splátky alespoň poplatek, avšak s tím, že doba splatnosti nesmí přesáhnout 12 měsíců (viz úvěrová smlouva č.l. 9-11). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, že žalovaná ničeho neuhradila. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , podanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání (viz předžalobní upomínka vč. podacího lístku č.l. 16-17).6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.14. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:19. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 o. z., na základě které žalobkyně vyplatila žalované 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit včetně sjednaného poplatku ve výši 1 % denně z dlužné částky v pěti splátkách do , datum, , což neučinila. Pro případ prodlení s plněním splátek ještě žalobkyně podle uzavřené smlouvy účtovala žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou (celkem 2 500 Kč).20. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).21. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně, založený na předpokladu, že úvěrovaná nebude schopna smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. Žalobkyně na zmíněném webu www.nazivnost.cz sice deklaruje, že zákazník musí splňovat podmínku schopnosti splatit úvěr v termínu splatnosti, o pár odrážek dále však již pro případ nedostatečné platební schopnosti nabízí možnost schválení úvěru s jedinou splátkou na dobu od 1 do 30 dnů s úrokem 0,0001 % pro nového klienta, nebo 2 % pro stávajícího, či deklaruje, že negativní platební historie nemusí automaticky vést k zamítnutí žádosti. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).22. Jak vyložil Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. I přes nečinnost žalované má soud v projednávané věci za to, že úrok ve výši 1 % denně (365 % ročně), smluvní pokuta 500 Kč za prodlení se splátkou a úrok z prodlení 183 % ročně při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřenou cenu úvěru (soudu je z úřední činnosti známa obvyklá úroková sazba podle databáze České národní banky dle systému časovýc