7 C 235/2020-15 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit celkem částku [částka], a to ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Uhradila však pouze 19 splátek a následně žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila, přestože k jejímu zaplacení byla vyzývána předžalobní uipomínkou. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit žalobci částku ve výši [částka] v 24 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Pro případ prodlení s úhradou splátek si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž výše smluvní pokuty nesmí přesánout ½ výše úvěru. Zároveň se strany dohodly, že v případě prodlení klienta s úhradou splátek má žalobkyně právo na náhradu vzniklých nákladů v částce [částka] za druhou upomínku k úhradě, která v sobě obsahuje i oznámení o zesplatnění úvěru (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] předsmluvními informacemi k žádosti o úvěr, všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o úvěru). Jistina úvěru byla zaslána na bankovní účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru, dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně ze dne [datum]). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, když splatila pouze 19 splátek, přičemž poslední z nich [datum] a dluží tak žalobkyni na úvěru částku ve výši [částka] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu – interní evidence žalobkyně). Žalobkyně následně oznámila žalované, že ke dni [datum] zesplatnila celý úvěr a vyzvala ji k úhradě zbylé části úvěru ve výši [částka] a nákladů spojených se vznikem prodlení ve výši [částka] (poplatku) vyúčtovaných dle smluvních ujednání do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Současně s oznámením upozornila žalobkyně žalovanou na možnost soudního vymáhání dluhu v případě jeho neuhrazení ve stanovené lhůtě (prokázáno oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]). Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná však porušila svoje povinnosti, když na úvěr uhradila pouze 19 splátek z celkových 24. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud žalobkyni proto dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] (tj. ode dne následujícího po uplynutí 10 dnů ode dne doručení oznámení o zesplatnění úvěru) do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Žalobkyni byla rovněž přiznána kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši [částka] (0,1 % denně z dlužné jistiny od [datum] do dne soupisu žaloby, tj. [datum]) a částka [částka] jakožto poplatek za upomínku zahrnující oznámení o zesplatnění, který představuje rovněž smluvní pokutu. Smluvní pokuty v dané výši považuje soud vzhledem k povaze a výši závazku za přiměřenou, je rovněž v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částek: [částka] (zaplacený soudní poplatek); advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/a.t.), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) 3 x [částka] (§ 14b odst. 1 bod 1 a.t.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.); [částka] (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.