20 C 109/2021-16 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá zaplacení dlužného jízdného a přirážky s tvrzením, že žalovaný byl dne [datum] na autobusové lince [číslo] kontrolován přepravní kontrolou a neprokázal se platným přepravním dokladem. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Soud dle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalovaného se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. 4. Po skutkové stránce má soud z předložených listin za prokázané, že žalovaný byl dne [datum] na autobusové lince [číslo] podroben přepravní kontrole, kdy se neprokázal jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byl pořízen zápis, v němž byl žalovaný řádně identifikován. Dle smluvních přepravních podmínek žalobce činí přirážka k jízdnému při jízdě bez platného přepravního dokladu 1 500 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle ustanovení o smlouvě o přepravě (§ 2550 o. z.). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Dle odst. 3 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 6. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), žádné takové jí však v této věci nevznikly. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně v jiných dříve zahájených řízeních požadovala po žalovaném jízdné a přirážky za jízdy bez jízdního dokladu dne [datum] a dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka], [spisová značka]). Nynější nárok tedy mohla uplatnit již v předchozích řízeních. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.