7 C 106/2021-59 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 27 400 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. 8 2017 ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně náklady ve výši celkem 10 950 Kč, jenž byly tvořeny úplatou za úvěr, poplatky a úrokem ve výši 28 % ročně z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkovou částku ve výši 25 950 Kč odpovídající součtu jistiny úvěru a jeho celkových nákladů se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnil a vzniklo mu právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 15 000 Kč, na úroku 1 224 Kč, na poplatku za uzavření 1 239 Kč, na administrativním poplatku 1 437 Kč, na smluvní pokutě 8 500 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do [datum] ve výši 2 247,97 Kč Dále žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 10,89 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky 16 224 Kč (dlužná jistina + dlužný úrok) od [datum] do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, a proto soud ve věci jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. 8 2017, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr celkové náklady ve výši 10 950 Kč, které se skládaly ze smluvního úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, dále z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč. Poskytnutou jistinu, úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek se žalovaná zavázala smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 13 měsíčních splátek po 1 950 (prokázáno smlouvou o úvěru č. 8 2017 ze dne [datum], předpisem splátek). Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaná uhradila celkem na smlouvu 7 050 Kč (prokázáno platební historií). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla s účinností ke dni [datum] pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatkem [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzývána, přičemž jí byla stanovena lhůta k úhradě do [datum] (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. 15. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 16. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce postupoval s odbornou péčí a řádně posoudil úvěruschopnost žalované. K tomuto tvrzení předložila žalobkyně listinné důkazy. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplývá, že v době uzavírání smlouvy byla žalovaná svobodná, žila u rodičů (nájem) a pracovala jako pomocná kuchařka u zamě