7 C 226/2021-14 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná byla dle registru silničních vozidel v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] provozovatelem nebo vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti. Z tohoto titulu je tak povinna žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši 65 Kč dle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za každý den, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (tj. za první výše uvedené období 114 dní x 65 Kč, tedy 7 410 Kč a za druhé období 121 dní x 65 Kč, tedy 7 865 Kč) a 2 poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalovaná byla k zaplacení dluhu žalobkyní před podáním žaloby vyzvána, nijak však nereagovala a na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných, neboť zjistila, že vozidlo, osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců v rozmezí nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, k němuž je žalovaná zapsána jako vlastník nebo provozovatel, bylo v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] provozováno bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně rovněž zaslala upomínky na adresu žalované, ta však nijak nereagovala a neuhradila ničeho (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dnů [datum] a [datum], upomínkami o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dnů [datum] a [datum], předžalobními upomínkami ze dnů [datum] a [datum] včetně dokladů o odeslání). Po právní stránce soud postupoval dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ust. § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financi č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku 300 Kč. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětných obdobích vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je tak povinna uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných (7 410 Kč za 114 nepojištěných dní při denní sazbě 65 Kč za období od [datum] do [datum] a 7 865 Kč za 121 nepojištěných dní při denní sazbě 65 Kč za období od [datum] do [datum]) a dvakrát poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (2 x 300 Kč). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaná nezaplatila v termínech splatnosti, dostala se tak dny následujícími po dnech splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náklady žalobkyně v tomto případě představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/a.t.), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 252 Kč. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.