7 C 89/2021-111 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky celkem ve výši 24 055,20 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. 8 2018 ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formu 13 pravidelných měsíčních rovnoměrných splátek (poslední splátka byla splatná dne [datum]), avšak s jejich úhradou se ocitla v prodlení a dluží žalobkyni částku 15 600 Kč, kterou ani přes výzvy neuhradila. Žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a dále na dohodnutou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení (tj. 15 600 Kč), kterou žalobkyně požadovala za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 8 455,20 Kč. Žalovaná byla k úhradě zažalované pohledávka bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, a proto soud ve věci jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. 8 2018, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr celkové náklady ve výši 7 300 Kč, které se skládaly ze smluvního úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, dále z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Poskytnutou jistinu, úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek se žalovaná zavázala smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 13 měsíčních splátek po 1 300 (prokázáno smlouvou o úvěru č. 8 2018 ze dne [datum], předpisem splátek, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z titulu smlouvy o úvěru se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné žalované částky ve výši 15 600 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba], [IČO], a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby upomínkou vyzývána (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. 15. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti právního předchůdce žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 16. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí. Žalovaná byla v době uzavírání smlouvy na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek a přídavek na dítě, bydlela v nájmu s tím, že výše jejích pravidelných měsíčních příjmů činila 12 560 Kč, zatímco výdaje měla ve výši 9 500 Kč měsíčně. Poté byla ještě odečtena rezerva ve výši 1 000 Kč na neočekávané výdaje a žalovaná tak disponovala každý měsíc volnou částkou ve výši 2 060 Kč, což jí plně umožňovalo úhradu řádných měsíčních splátek ve výši 1 300 Kč. Poskytovatel úvěru řádně ověřil nejen příjmovou stránku úvěrované, ale i stránku výdajovou. Byla provedena lustrace žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi [příjmení] a dalších, a to vždy s negativním výsledkem. S ohledem na uvedené tak dle ná