11 C 226/2022-71 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 66 661 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 56,86% ročně splácet v 36 měsíčních splátkách po 3 214 Kč, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem lednem 2022. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smluvních ujednání, neboť platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobce požaduje zaplacení této smluvní pokuty u dvou splátek, tedy celkem 998 Kč. Žalobci také vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smluvních ujednání ve výši 400 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce ke dni [datum] zesplatnil celý úvěr a celá dosud nesplacená jistina, přirostlé úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny. V bodě 6.5 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den následující po zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po zesplatnění neuhradil ničeho, a to ani po výzvě právního zástupce žalobce. Žalobní nárok sestává z částky 59 305 Kč (nová jistina + pevné smluvní pokuty) se zákonným úrokem z prodlení, dále z částky 7 356,87 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně za dobu od [datum] do [datum]), úroku v sazbě 56,86 % ročně z původní jistiny v kapitalizované výši k datu [datum] v částce 1 827,84 Kč a běžícího úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 126 187 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání dne [datum] se žalovaný nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav: Žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobce jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 56,86% ročně splácet v 36 měsíčních splátkách po 3 214 Kč, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem lednem 2022. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil dokument označený jako hodnocení klienta a přehled transakcí na účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] Dále předložil výpis z registru SOLUS. Dle evidence žalobce žalovaný neuhradil ani první splátku a dostal se tak do prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce ke dni [datum] celý úvěr zesplatnil. Dle obchodních podmínek žalobce, a to bodu 6.1 a 6.2 má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a dále na náhradu nákladů za upomínání ve výši 400 Kč. V bodu 6.5 smluvních podmínek bylo ujednáno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny od zesplatnění pohledávky. Žalovaný byl několikrát vyzván k zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum], která byla doporučeně odeslána na adresu jeho trvalého bydliště. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 36 měsíčních splátkách po 3 214 Kč, přičemž žalovaný dle evidence žalobce neuhradil ničeho. 11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když soudu předložil pouze dílčí přehled transakcí na účtu žalovaného a výpis poplatků k účtu žalovaného, z nichž nelze učinit závěr o dostatečné solventnosti žalovaného. Jiné důkazy prokazující úvěruschopnost žalovaného nebyly předloženy. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru. 12. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl. 13. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé poso