14 C 235/2022-61 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou dne 19. 5. 2022 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení uvedené částky s příslušenstvím jakožto dlužného nájemného za nájem dvora a hospodářské budovy. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že jsou výlučnými vlastníky pozemku st. [parcelní číslo] v katastrálním území [obec] zapsaném na [list vlastnictví]. Dne 12. 11. 2019 byla mezi žalobci jako pronajímateli a žalovaným jaké nájemcem uzavřena nájemní smlouva na předmětné nemovitosti a to na dobu určitou od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 s měsíčním nájemným ve výši 4 000 Kč, když smlouva byla automaticky prodlužována okamžikem zaplacení dalšího nájemného. Žalovaný platil nájemné v období od listopadu 2019 do října 2020, poté zaplatil ještě nájemné za měsíc leden 2021. K předání nemovitosti žalovaným došlo až v srpnu 2021. Žalobci žalovaného opakovaně telefonicky vyzývali k úhradě dlužného nájemného, ten jim však sdělil, že platit nehodlá. Žalobci se domáhali zaplacení částky 36 000 Kč jakožto dlužného nájemného za období listopad-prosinec 2020 a za období únor-srpen 2021 a dále zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: -) žalobci jsou vlastníky nemovitosti pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], zapsaná v k. ú. [obec] pro obec Vraňany, okres [okres], na [list vlastnictví] (prokázáno: výpisem z katastru nemovitostí), -) žalobci jako pronajímatele a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 12.11.2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem„ předmětného dvora 1 000 m2 a hospodářské budovy ve dvoře vpravo od vjezdu o velikosti 160 m2“ (čl. II smlouvy). Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 s výší nájemného 4 000 Kč. V nájemní smlouvě byla sjednána možnost prodlužování, bude-li nájemné v částce 4 000 Kč zasláno vždy k 1. dni měsíce, o nějž se má nájemní smlouva prodloužit (čl. IV, V odst. 1 smlouvy) (prokázáno: nájemní smlouvou ze dne 12.11.2019). -) žalovaný byl vyzýván žalobci k úhradě dlužné částky zaslané žalovanému na adresu [adresa žalovaného] (prokázáno: dodejkami ze dne 8.7.2021) 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 o.z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Podle § 2204 odst. 1 o.z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. Podle § 2213 o.z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Podle § 2230 odst. 1 o.z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Žalobci a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o nájmu části nemovitosti na dobu určitou s možností prolongace podle § 2201 a násl. o.z. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, jaká část nemovitosti je předmětem nájmu, když žalovaný nájemné platil od uzavření smlouvy nepřetržitě až do října 2020, tedy téměř 1 rok. Žalovaný zaplatil nájemné naposledy za měsíc říjen 2020, poté ještě za měsíc leden 2021. Žalobci žalovaného vyzývali k zaplacení dlužného nájemného, tudíž v souladu s § 2230 odst. 1 o.z. se nájem automaticky prodlužoval za podmínek totožných ve smlouvě až do srpna 2021, kdy žalovaný předáním předmětu nájmu dal jednoznačně najevo svůj úmysl nájem ukončit, což ostatně ani žalobci nerozporují. Jelikož nájem trval až do srpna 2021, náleží žalobcům za toto období nájemné ve výši ujednané ve smlouvě, tj. za 9 měsíců (za měsíc leden 2021 bylo nájemné žalovaným zaplaceno) po 4 000 Kč v celkové výši 36 000 Kč. 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobců tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalobci tak mají nárok na vrácení žalované částky ve výši 36 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši v návaznosti na doručení žaloby žalovanému (§ 573, § 1970 o. z., § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla určena standardní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli v řízení plně úspěšní a náleží jim plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 800 Kč, který je žalovaný povinen uhradit ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).