9 C 229/2021-49 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 12 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byla žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek 12 000 Kč sestávající se z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje přiznání částky 12 200 Kč skládající se pouze z nesplacené jistiny, neboť žalovaný uhradil pouze částku 2 800 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena. 3. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí: 5. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit v 60. týdenních splátkách spolu s úrokem ve výši 450 Kč. Celkové dlužná částka tak činila 27 000 Kč sestávající se z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Podle smlouvy se nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas stává okamžitě splatnou celková dlužná částka. Dále bylo sjednáno, že úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak splatný nezaplacený úrok (vše prokázáno smlouvou o úvěru [číslo]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] se vlastníkem pohledávky žalovaného stala žalobkyně, což žalovanému řádně oznámil dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně požaduje přiznání částky 12 200 Kč, což představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, neboť částka 12 200 Kč představuje rozdíl mezi poskytnout jistinou 15 000 Kč a uhrazenou částka 2 800 Kč. Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum] (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní řádně vyzvána dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2395 o.z. stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Po právní stránce soud postupoval při aplikaci ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Postupem podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. 9. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť představuje části nesplacených jistin poskytnutých úvěrů ve výši 15 000 Kč. Poplatky - úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost, a za hotovostní inkaso splátek žalobkyně nepožaduje. Žalovaná na dluh ve výši 15 000 Kč uhradila částku 2 800 Kč, zbývá tedy k úhradě 12 200 Kč. Tím, že žalovaná nezaplatila dluh řádně a včas, dostala se do prodlení, a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. Na základě všeho doposud uvedeného soud důvodně podané žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když k jejímu prodloužení neshledal důvod. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: 1. 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), 2. Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). 3. 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.