17 C 209/2025-57 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 977 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne , datum, na částku 30 000 Kč, žalovanému poskytla 27 500 Kč na jeho účet a dle dohody částku 2 500 Kč zaslala žalobkyně jako provizi zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Žalovaný porušil smlouvu, nesplácel řádně a včas, žalobkyně mu proto zaslala upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, . Žalobkyně žalovanému zaslala tři upomínky, za každou upomínku po ní požaduje náklady 100 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 2 089 Kč a 27,28 % úrok ročně od zesplatnění úvěru do , datum, a dále ve výši 12 % ročně, smluvní pokutu 0,1 % denně od , datum, do , datum, v částce 1 037 Kč a zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, celková cena úvěru bude 46 000 Kč, žalovaný jej bude splácet po 1 150 Kč měsíčně, což dokládá i přehled splátek. Částka 2 500 Kč měla být zaplacena jako provize zprostředkovateli úvěru. Žalovaný dle záznamu na smlouvě projevil souhlas se smlouvou zasláním verifikační platby 1 Kč. Z emailu věřitele o schválení žádosti o úvěr žalovanému soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k podpisu dokumentů kliknutím na odkaz a zasláním verifikační platby, záznamy dokládají, kdy věřitel dokumenty vložil do systému a kdy byly podepsány. Z dokladu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný poslal ze svého účtu verifikační platbu 1 Kč. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný ke své osobě uvedl, že má příjmy 55 000 Kč, věřitel poznamenal, že doloženy byly příjmy 48 154 Kč, 55 539 Kč, 52 921 Kč, příjmy domácnosti žalovaný uvedl 87 000 Kč, byly ověřeny výdaje na bydlení 8 900 Kč a měsíční splátky úvěrů 21 500 Kč, na pojištění 700 Kč a další výdaje 1 800 Kč, věřitel poté ověřil, že žalovaný vlastní byt, má hypotéku, ověřil číslo účtu žalovaného, insolvenční rejstřík, CEE, a spočetl životní minimum, normativní náklady na bydlení a nezabavitelnou částku, když žalovaný neuvedl žádné vyživované osoby. Závazky žalovaného byly zaznamenány jako úvěr od , Anonymizováno, , kde zbývalo doplatit 4 000 Kč a splátka byla stanovena 1 700 Kč měsíčně, úvěr u , Anonymizováno, , kde zbývalo doplatit 7 000 Kč a splátka byla nastavena na 2 100 Kč a dále žalovaný splácel hypotéku, kde zbývalo doplatit 1 805 000 Kč a splácel 13 800 Kč měsíčně, platil 700 Kč pojistné a další výdaje 1 800 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný vlastnil byt. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc duben 2024 má soud za prokázané, že žalovaný měl výplatu 69 526 Kč, měl osobní ohodnocení 24 500 Kč, odměnu 2 000 Kč, prémie 25 000 Kč, příplatek za přesčas 4 380 Kč, příplatek za sobotu a neděli 1 025 Kč, základní plat je uveden 24 500 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc květen 2024 má soud za prokázané, že žalovaný měl výplatu 52 921 Kč, měl osobní ohodnocení 24 500 Kč, odměnu 2 000 Kč, příplatek za přesčas 5 840 Kč, příplatek za sobotu a neděli 900 Kč, základní plat je uveden 24 500 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červen 2024 má soud za prokázané, že žalovaný měl výplatu 55 539 Kč, měl osobní ohodnocení 24 500 Kč, odměnu 2 000 Kč, příplatek za přesčas 5 840 Kč, příplatek za sobotu a neděli 1 456 Kč, základní plat je uveden 24 500 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červenec 2024 má soud za prokázané, že žalovaný měl výplatu 48 154 Kč, měl osobní ohodnocení 21 017 Kč, odměnu 2 000 Kč, příplatek za přesčas 485 Kč, příplatek za sobotu a neděli 999 Kč, základní plat je uveden 24 500 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za červenec 2024 má soud za prokázané, že mu byla připsána částka 55 539 Kč od zaměstnavatele, počáteční zůstatek měl -4,38 Kč, konečný zůstatek 2 540,30 Kč. Z lustrace žalovaného má soud za prokázané, že věřitel lustroval žalovaného v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Z lustrace v registru platebních informací soud zjistil, že věřitel zjistil, že žalovaný měl v srpnu 2024 dva spotřebitelské úvěry ukončené a dva aktivní se zbývajícími částkami 17 925 Kč a 9 035 Kč. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný prohlásil, že není v úpadku, nemá peněžité závazky 30 dnů po splatnosti. Z čestného prohlášení o výdajích ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný prohlásil, že na bydlení platí 8 900 Kč a splácí úvěry 17 600 Kč, je svobodný a má příjem 55 000 Kč. Z úvěrových podmínek a dalších záznamů o vložení dokumentů do systému soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Z formuláře pro standardní informací o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovanému věřitel poskytl předsmluvní informace. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, má soud za prokázané, že na účet žalovaného, z kterého zaslal verifikační platbu, byla poukázána částka 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně poukázala 2 500 Kč na odlišný účet. Z výpisu bonity smlouvy má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni splatil 5 503 Kč. Z upomínek, seznamu odeslaných upomínek, přehledu zásilek a čestného prohlášení zaměstnance věřitele má soud za prokázané, že žalovaný byl upomenut upomínkami ze , datum, a , datum, . Z dopisu ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru, jinak podá žalobu.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr a poskytl za tímto účelem osobní údaje a údaje k posouzení své úvěruschopnosti, předložil výplatní pásky, prohlášení o bydlení, byl prověřen v insolvenčním rejstříku, registru platebních informací a centrální evidenci exekucí, poté byla uzavřena smlouva elektronickým způsobem, žalovaný zaslal verifikační platbu a na takto ověřený účet mu žalobkyně poskytla částku 27 500 Kč. Žalovaný na dluh uhradil 5 503 Kč, byl opakovaně upomínán a úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne , datum, . Soud zamítl návrh na provedení výslechu svědka , Anonymizováno, jako nadbytečný, neboť jeho prohlášení považoval za dostatečné k prokázání odeslání tvrzených listin a dále předložené statistiky rodinných účtů, životního minima a existenčního minima a normativních výdajů, které nejsou způsobilé prokázat skutečné výdaje konkrétně žalovaného.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě žalovaný sdělil věřiteli údaje o své osobě, doložil výplatní lásky, označil způsob bydlení a výdaje na bydlení 8 900 Kč, měl další splátky spotřebitelských úvěrů a hypotéky. Následně přistoupil věřitel k posuzování úvěruschopnosti. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost a to ověřením jím uvedených příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Věřitel získal od žalovaného výplatní pásky, z kterých vyplývala výše mzdy v měsících duben až červenec 2024, věřitelka vycházela z těchto příjmů, přitom je zřejmé, že v těchto měsících mu byly vypláceny nenárokové složky mzdy a příplatky za přesčas a práci o víkendu, které mzdu v těchto měsících výrazně navýšily, z pásek je však zřejmé, že sjednaná základní mzda žalovaného byla 24 500 Kč, navíc