Okresní soud v Kolíně 12 C 123/2026-49 – Smlouva o úvěru

Žalobce se domáhal zaplacení částky 24 356 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne 19. 3. 2025 smlouvu o úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, ve výši 1 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit ve sjednané lhůtě do 12 měsíců s roční úrokovou sazbou 279,83 %. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, ze dne 20. 3. 2026 byl úvěr navýšen do výše 6 500 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, ze dne 20. 3. 2025 byl úvěr navýšen do výše 12 000 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, ze dne 11. 4. 2025 byl úvěr navýšen do částky 12 000 Kč. Celkem na úvěr byla žalované vyplacena částka 18 100 Kč, doloženo potvrzením o finančních transakcích. Žalovaná dlužnou částku uhradila pouze částečně.2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 3. 2025 a z dodatků ke smlouvě o úvěru ze dne 20. 3 2026 a z 11. 4. 2026 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 18 100 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit ve lhůtě do 12 měsíců. Součástí jsou i doklady o vyplacení úvěru.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Postoupení bylo oznámeno 14. 11. 2025.5. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě 3 dnů.6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedených listinných důkazů bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 18 100 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit ve sjednané lhůtě. Žalovaná nesplnila podmínky dle smlouvy, úvěr uhradila pouze částečně a úvěr se tak stal splatným. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 975 Kč, tedy celkem 2 475 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.