Okresní soud v Kolíně 18 C 122/2026-106 – Náklady řízení
Okresní soud v Kolíně · 10. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
o zaplacení 116 943 Kč s příslušenstvím
Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 116 943 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel se žalovaným dne 19. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč. Žalobce s žalovaným dále uzavřeli Dodatek o konsolidaci ke smlouvě o úvěru, kde se dohodli, že poskytnutá částka bude přednostně použita na úhradu dluhů žalovaného. Zbytek úvěru ve výši 41 479 Kč byl vyplacen žalovanému na jeho bankovní účet dne 20. 9. 2023. Žalovaný současně podpisem přílohy č. , hodnota, k úvěrové smlouvě uzavřel s žalobcem pojistnou smlouvu o pojištění schopnosti splácet úvěr, kterou se přihlásil do skupinového pojištění. Žalovaný se zavázal hradit měsíčně pojistné ve výši 587 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že ji provedl před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí. Žalovaný mu za tímto účelem poskytl požadované informace a předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a schopnost žalovaného úvěr splácet. Z informací a dokladů získaných od žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí cca 20 400 Kč. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem 13 098 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 860 Kč stanovené zákonem a k němu vydaným nařízením vlády. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného ve veřejných registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaný tak měl měsíčně 6 302 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru a nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci úroky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 64,3 % p. a. na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroku se žalovaný zavázal splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 4 789 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nesplácel úvěru řádně a včas, vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 21. 11. 2024 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 86 441 Kč. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku zesplatnění uhradil celkem 48 890 Kč, po zesplatnění uhradil částku 6 000 Kč, celkem žalovaný uhradil 54 890 Kč. Žalobce tak konkrétně žalobou požadoval zaplacení zažalované částky. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, uvedl, že je v pracovní neschopnosti a ve složité finanční situaci. Dluh není schopen uhradit jednorázově, má zájem situaci řešit, požádal o možnost hradit dluh měsíčně ve splátkách.3. Z nařízeného jednání, které se konalo dne 10. 8. 2026, se žalovaný omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), žalobce se k jednání dostavil.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, resp. smlouvy o úvěru, č. , hodnota, , ve znění dodatku č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 19. 9. 2023 tuto smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 splátkách po 4 789 Kč (včetně částky za pojištění), a to vždy do 17. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude úvěr vyplacen. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobci 252 120 Kč. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 64,3 % ročně. Mezi stranami bylo v čl. 6 smlouvy mj. ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále bylo ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů je věřitel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Přílohou č. , hodnota, smlouvy je pojistná smlouva, kterou se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti úvěr splácet. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 587 Kč měsíčně.5. Z dohody o konsolidaci bylo zjištěno, že žalovaný požádal, aby byla při poskytnutí úvěru provedena konsolidace jeho v dohodě uvedených dluhů tak, že úvěr bude přednostně použit na jejich úhradu a jemu bude vyplacen pouze případný zbytek prostředků.6. Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že smlouva byla žalobcem schválena dne 21. 9. 2023 včetně splátkového kalendáře, dle dodejky bylo oznámení převzato žalovaným dne 26. 9. 2023.7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 41 479 Kč byla vyplacena dne 20. 9. 2023 na účet žalovaného č. , č. účtu, , který uvedl ve smlouvě o úvěru. Variabilním symbolem platby bylo číslo smlouvy.8. Z formuláře hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobce při uzavírání smlouvy vyhodnotil bonitu žalovaného. Zjistil jeho zaměstnavatele, kterým dle formuláře byla , právnická osoba, , , adresa, , kde žalovaný pracoval od 6. 1. 2019 na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Ve formuláři je dále uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 20 400 Kč a jeho měsíční výdaje v celkové výši 13 098 Kč sestávající z částky životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 3 915 Kč, splátek ve výši 4 323 Kč, dále žalobce připočetl rezervu v částce 1 000 Kč. Disponibilní příjem žalovaného tak dle formuláře činil 6 302 Kč.9. Z výpisu z NRKI a SOLUS soud zjistil, že žalobce žalovaného prověřil v těchto registrech, z výpisů vyplynulo, že žalovaný žádal o úvěr u 3 institucí, nemá závazky po splatnosti.10. Z dokladů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobci byly předloženy výpisy z účtu žalovaného ukazující pouze příchozí platby ze zaměstnání žalovaného, dne 15. 8. 2023 částka 20 006 Kč, dne 15. 9. 2023 částka 21 489 Kč. Průměrný měsíční příjem žalovaného za měsíce 08/2023-09/2023 činil 20 748 Kč.11. Z karty klienta bylo zjištěno, že byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 75 000 kč, žádost byla podána 19. 9. 2023, smlouva byla podepsána 19. 9. 2023. Prostředky byly vyplaceny na účet žalovaného dne 20. 9. 2023. Žalovaný má uhradit 252 120 Kč, dosud uhradil celkem 54 890 Kč.12. Z výzvy k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že byla zaslána žalovanému dne 18. 10. 2024 s upozorněním na prodlení s úhradou splátek č. 12 a 13, a dne 18. 11. 2024 s upozorněním na prodlení s úhradou splátek č. 12, 13, 14. V obou výzvách byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru, pokud se dostane do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů.13. Oznámením ze dne 21. 11. 2024 žalobce informoval žalovaného, že vzhledem k prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané smlouvy. Zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 86 441 Kč, a to do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.14. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 29. 4. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 29. 4. 2026.15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).17. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.21. Podle § 122 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.22. Dle výše uvedených ustanovení z.s.ú. se tak soud zabýval otázkou, zda žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce bylo nedostatečné. Žalobce sice zjistil příjem žalovaného za 2 měsíce předcházejících poskytnutí úvěru spočívající ve mzdě od zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , avšak stejnou péči nevěnoval zjišťování jeho skutečných výdajů. Namísto toho se spolehl pouze na tvrzení žalovaného a zároveň použil částku životního minima. Pokud si žalobce od žalovaného obstaral výpis z účtu prokazující příjem ze zaměstnání, mohl si od něj vyžádat i výpis z účtu celkový, tj. včetně výdajů, který by mu umožnil seznámit se s faktickým hospodařením žalovaného. Žalobce tak nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet (viz dikce ust. § 86 odst. 1 o.s.ř.).23. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.24. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 75 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem částku 54 890 Kč, z čehož vyplývá, že na jistinu úvěru zbývá žalovanému uhradit částku 20 110 Kč. Soud současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 36 502 Kč. Žalovaný byl v řízení aktivní, požádal o možnost dluh splácet postupně, soud mu vyhověl o rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 400 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem, kdy rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. S přihlédnutími ke všem okolnostem případu i k výši dlužné částky toto prodloužení nebude znamenat zásadnější zásah do práv žalobce ani neadekvátní zvýhodnění dlužníka, když žalobci se plnění dostane v přiměřené lhůtě. Dále soud uložil žalovanému povinnost dlužné částky žalobci uhradit spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., (výrok I. rozsudku). Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve věci byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však v průběhu řízení nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.