Okresní soud v Kolíně 19 C 148/2026-86 – Náklady řízení

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že účastníci řízení uzavřeli rámcovou smlouvu o spolupráci, na jejímž základě žalobce vykonal pro žalovanou dopravní a kurýrní služby vyúčtované fakturou za období května 2026 ze dne , datum, v částce , částka, splatné dne , datum, . Žalovaná tuto pohledávku splnila jen zčásti do výše , částka, , jinak jednostranně prohlásila započtení svých domnělých vzájemných pohledávek za žalobcem, se kterým žalobce nesouhlasí.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě skutkově tvrdila shodně se žalobcem, že žalobce poskytl žalované v období května 2026 dopravní a kurýrní služby v ceně , částka, . Žalobce sám zvolil čas, kdy je vykoná, v uvedeném období kromě jiného na den , datum, ve 3.15 a ve 14.15 hod., avšak v těchto časech vozidlo nepřistavil a žalované ani nesdělil důvod, pro který tuto povinnost nesplnil. Tím porušil povinnost, která vyplývala z uzavřené smlouvy, a žalované tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . Vedle toho měla žalovaná právo na náhradu škody způsobené porušením této povinnosti, která spočívala ve smluvní pokutě ve výši , částka, , kterou žalovaná musela zaplatit svému objednateli. Žalovaná dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobce ke splnění těchto pohledávek. Za jejich použití pak žalovaná dne , datum, jednostranně prohlásila započtení vůči pohledávce žalobce, která je předmětem řízení v projednávané věci. Uvedená pohledávka žalobce za žalovanou tak v rozsahu , částka, zanikla.3. Z rámcové smlouvy o spolupráci, kterou účastníci řízení uzavřeli dne , datum, , soud zjistil, že se žalobce zavázal vůči žalované k přepravě zásilek, jakož i k obstarání záležitostí, které s ní souvisejí (čl. 1 odst. 1.2 rámcové smlouvy), a žalovaná se zavázala zaplatit mu za to ujednanou odměnu (čl. 3 odst. 3.1 rámcové smlouvy) splatnou podle daňových dokladů (čl. 3 odst. 3.2 rámcové smlouvy), a to na základě dílčích smluv uzavíraných v prostředí aplikace (čl. 2 odst. 2.1 a čl. 4 odst. 4.1 rámcové smlouvy), v níž žalovaná uveřejní časové úseky, ve kterých má zájem na provedení přepravy, a žalobce z nich zvolí časové úseky, ve kterých má zájem přepravu provést (čl. 2 odst. 2.2 a čl. 5 odst. 5.5 rámcové smlouvy). Žalobce se zavázal zaplatit žalované smluvní pokutu za každý případ porušení povinností žalobce uvedený v ceníku, který byl jako příloha nedílnou součástí rámcové smlouvy (čl. 5 odst. 5.7 a čl. 9 odst. 9.3 rámcové smlouvy). Smluvní pokuty jsou splatné na základě výzvy žalované v čase určeném ve výzvě, jinak do dvaceti dnů od jejího doručení. Právo na náhradu škody není dotčeno vznikem práva na smluvní pokutu (čl. 5 odst. 5.8 rámcové smlouvy). Žalovaná mohla pohledávku na zaplacení smluvní pokuty jednostranně započítat proti pohledávce žalobce na zaplacení odměny (čl. 5 odst. 5.9 rámcové smlouvy).4. Z ceníku, který byl jako příloha součástí uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci, soud zjistil, že výše smluvní pokuty v případě, že žalobce „zruší časové okno“ méně než 48 hodin před jeho začátkem, činí , částka, .5. Ze záznamu o časových úsecích soud zjistil, že žalobce zvolil k provedení přepravy časové úseky ve dnech , datum, a , datum, vždy od 4.15 a 15.15 hod. Totéž shodně skutkově tvrdili účastníci řízení, s tím, že se žalobce dne , datum, k převzetí zásilek nedostavil.6. Z faktury, kterou , právnická osoba, , sídlem , adresa, vystavila žalované dne , datum, , soud zjistil, že , právnická osoba, vyzvala žalovanou k zaplacení 2 150 101, , částka, , z toho , částka, jako náhrady škody, která spočívala ve smluvní pokutě zaplacené společnosti , právnická osoba, .7. Z prohlášení , právnická osoba, o započtení ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, použila pohledávky za žalovanou v celkové výši 2 150 101, , částka, k započtení se vzájemnými pohledávkami žalované vůči , právnická osoba8. Ze zprávy elektronické pošty, kterou žalovaná odeslala dne , datum, žalobci, soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, a náhradě škody spočívající ve smluvní pokutě ve výši , částka, , kterou žalovaná zaplatila, a to v důsledku porušení povinnosti žalobce přistavit vozidlo v obou časových úsecích dne , datum, .9. Z faktury ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci vzniklo za období května 2026 právo na odměnu ve výši , částka, splatnou dne , datum, . Totéž shodně skutkově tvrdili účastníci řízení a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.10. Z prohlášení žalované o započtení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vůči pohledávce žalobce za žalovanou na zaplacení odměny za období května 2026 započítala pohledávku na zaplacení nájemného za užívání vozidla za totéž období ve výši , částka, a pohledávky za zaplacení smluvní pokuty a náhrady škody v celkové výši , částka, za „nepřistavení vozidla na ranní i odpolední časové okno dne , datum, , včetně nutnosti „přeobsadit následující den jiným řidičem“.11. Z dopisu žalobce žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalobce odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z dodejky.12. Žalobce jako dopravce tedy se žalovanou jako odesílatelkou uzavřel smlouvy o přepravě věci, na jejichž základě v období května 2026 přepravil zásilky za přepravné v celkové výši , částka, splatné dne , datum, . Žalovaná se zavázala uveřejnit časové úseky, ve kterých má zájem na provedení přepravy zásilek, a žalobce z nich mohl zvolit časové úseky, ve kterých má zájem přepravu provést. V případě, že zvolený časový úsek zrušil méně než 48 hodin před jeho počátkem, zavázal se zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, . Tím nebylo dotčeno právo žalované na náhradu škody způsobené porušením utvrzené povinnosti. Z časových úseků nabídnutých pro přepravu zásilek žalovanou pro období května 2026 zvolil žalobce – kromě jiného – dne , datum, a dne , datum, , v obou dnech vždy od 4.15 hod. a od 15.15 hod. Dne , datum, však na počátku žádného z obou časových úseků vozidlo k přepravě zásilky nepřistavil. , právnická osoba, vyzvala žalovanou k zaplacení , částka, jako náhrady škody, která spočívala ve smluvní pokutě zaplacené společnosti , právnická osoba, . Žalovaná dne , datum, vyzvala žalobce k zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, a náhradě škody spočívající ve smluvní pokutě ve výši , částka, , kterou žalovaná zaplatila v důsledku porušení povinnosti žalobce přistavit vozidlo v obou časových úsecích dne , datum, . Dne , datum, žalovaná vůči pohledávce žalobce za žalovanou na zaplacení přepravného za období května 2026 započítala pohledávku na zaplacení nájemného za užívání vozidla za totéž období ve výši , částka, a pohledávky za zaplacení smluvní pokuty a náhrady škody v celkové výši , částka, za „nepřistavení vozidla na ranní i odpolední časové okno dne , datum, , včetně nutnosti „přeobsadit následující den jiným řidičem“. Dopisem ze dne , datum, žalobce vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.13. Z krátké textové zprávy ze dne , datum, , ze záznamu o nepřistavení vozidla dne , datum, , z krátkých textových zpráv, které se žalovaná dne , datum, vyměnila s , právnická osoba, ., ze zprávy elektronické pošty, kterou , právnická osoba, . odeslala dne , datum, , z krátkých textových zpráv z období od , datum, do , datum, ani ze zpráv elektronické pošty ze dne 26. , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.14. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu dokladem o zaplacení , částka, , rozpisem směn a zprávami v aplikaci WhatsApp a návrh žalované na provedení důkazu výslechem jednatele žalované a svědkyně , jméno FO, , protože dosud provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci. Návrh na provedení důkazu výslechem jednatele žalované je mimoto nepřípustný podle § 131 odst. 1 o.s.ř., protože jej žalovaná nenavrhla k prokázání skutkových tvrzení, která by nebylo možné prokázat jinak.15. Podle § 2555 odst. 1 o.z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.16. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může podle § 2048 odst. 1 o.z. věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá podle § 2050 o.z. věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.18. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).19. Podle § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.20. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí podle § 2913 odst. 1 o.z. škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.21. Podle § 2913 odst. 2 o.z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.22. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.23. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.24. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může podle § 1982 odst. 1 o.z. každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.25. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.26. Podle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.27. Žalobce v období května 2026 přepravoval pro žalovanou zásilky za přepravné v celkové výši , částka, . Pohledávka na zaplacení přepravného za uvedené období dospěla dne , datum, .28. Žalobce nepřistavil vozidlo pro přepravu zásilek na počátku obou časových úseků, které zvolil pro den , datum, . V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši po , částka, pro každý z obou případů, celkem , částka, . Jakkoli podle ujednání obsaženého v ceníku, který byl přílohou rámcové smlouvy o spolupráci, měl žalobce zaplatit smluvní pokutu v případech, kdy „zrušil“ zvolený časový úsek méně než 48 hodin před jeho počátkem, jde o utvrzení povinnosti žalobce přistavit vozidlo k přepravě zásilek na počátku zvoleného časového úseku, ledaže žalovanou vyrozumí nejpozději 48 hodin před jeho počátkem, že vozidlo nepřistaví.29. Povinnost zaplatit smluvní pokutu přitom žalobci při nedostatku jiného ujednání účastníků řízení vznikla bez zřetele k důvodům, pro které vozidlo nepřistavil (nemohl přistavit), a bez ohledu na jeho zavinění.30. Splatnost pohledávky na zaplacení této smluvní pokuty nastala po uplynutí dvaceti dnů od výzvy žalované žalobci ze dne , datum, k jejímu zaplacení, jak vyplývá z uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci. Žalovaná totiž v uvedené výzvě jiný čas nestanovila. Namísto toho navrhla uzavření dohody o povolení splátek, avšak účastníci řízení takovou dohodu neuzavřeli, jak shodně skutkově tvrdili žalobce i žalovaná, a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.31. V důsledku porušení utvrzené povinnosti žalobce vznikla žalované škoda ve výši , částka, , jež spočívala ve škodě, kterou žalovaná nahradila společnosti , právnická osoba, za smluvní pokutu zaplacenou společnosti , právnická osoba, . Dne , datum, žalovaná vyzvala žalobce k náhradě části této škody ve výši , částka, .32. Žalobce odpovídá za škodu způsobenou porušením jeho smluvní povinnosti přistavit vozidlo k přepravě zásilek na počátku zvoleného časového úseku bez zřetele na zavinění. Určující pro úsudek, zda žalobce za škodu odpovídá, je však zjištění, zda její vznik mohl předvídat.33. Vztah právně relevantní příčiny a následku je totiž nezbytné posuzovat též prostřednictvím teorie adekvátnosti kauzálního nexu, která vychází z toho, že musí být v lidských silách předvídat, že předmětné jednání bude mít za následek danou škodu. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je tedy předvídatelnost škodního následku (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 312/05, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 47, s. 353 a násl., pod poř. č. , hodnota, ).34. Pro odpovědnost za škodu není nutné, aby vznik určité škody byl pro jednajícího (škůdce) konkrétně předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravděpodobný (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , k jejichž závěrům se v poměrech právní úpravy účinné od , datum, Nejvyšší soud přihlásil v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. C 21436).35. Osoba v postavení žalobce bezpochyby mohla předvídat, že porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou může žalované vzniknout škoda spočívající v povinnosti zaplatit smluvní pokutu jejímu objednateli, popřípadě konečnému příjemci přepravních služeb. Je tomu tak proto, že účastníci řízení utvrdili tuto žalobcovu povinnost smluvní pokutou a bylo možné předpokládat, že smluvní pokuta tutéž povinnost utvrzuje i v poměru k osobě, která je konečným příjemcem přepravních služeb. Vznik takové škody proto z hlediska osoby v postavení žalobce nebyl vysoce nepravděpodobný. Ostatně i žalobce při jednání konaném dne , datum, skutkově tvrdil, že smluvní pokuty ujednané s , právnická osoba, . pro takový případ nepřevyšují , částka, , a tedy nejen pro optimálního pozorovatele v postavení žalobce, ale i pro samotného žalobce byla škoda spočívající v povinnosti zaplatit smluvní pokutu předvídatelná.36. Jen z okolnosti, že účastníci řízení utvrdili porušenou povinnost žalobce smluvní pokutu, ovšem nelze vyvozovat, že by osoba v postavení žalobce mohla předvídat škodu spočívající v povinnosti zaplatit smluvní pokutu konečnému příjemci přepravních služeb v jakékoli výši. Z uvedeného vyplývá, že žalobce mohl předvídat vznik škody spočívající v povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši po , částka, za každý případ, kdy vozidlo k přepravě zásilek nepřistavil ve zvolený čas, avšak nikoli smluvní pokutu ve dvojnásobné výši (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009, pod poř. č. , hodnota, ). Žalovaná ani skutkově netvrdila, že snad žalobce seznámila s tím, že vůči konečnému příjemci přepravních služeb je pro stejný případ ujednána smluvní pokuta ve dvojnásobné výši, a takové skutkové zjištění v řízení nevyšlo ani jinak najevo.37. Jestliže proto žalovaná dne , datum, vyzvala žalobce k náhradě škody ve výši , částka, , která jí vznikla tím, že žalobce dne , datum, nepřistavil vozidlo v žádném z obou zvolených časových úseků, šlo v rozsahu , částka, o škodu, kterou žalobce nemohl předvídat, a proto za ni v uvedeném rozsahu neodpovídá.38. Ve zbývajícím rozsahu ovšem žalované právo na náhradu škody vzniklo a se zřetelem na odchylné ujednání účastníků řízení žalované přísluší uvedené právo vedle práva na zaplacení smluvní pokuty, která utvrzovala povinnost, jejíž porušení bylo příčinou vzniku škody. Skutková tvrzení žalobce o důvodu, pro který vozidlo ve zvolených časových úsecích nemohl přistavit, vystihují překážku splnění povinnosti, která má původ v žalobcových osobních poměrech, a proto nemůže představovat důvod zproštění odpovědnosti za škodu, i kdyby žalobce tato skutková tvrzení prokázal.39. Žalobce tedy měl za žalovanou pohledávku na zaplacení přepravného za období května 2026 v celkové výši , částka, . Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že žalovaná z této částky žalobci zaplatila , částka, a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění. Zbývající výše pohledávky žalobce činila , částka, na jistině a žalobce se z ní v projednávané věci po žalované domáhá zaplacení , částka, .40. Žalované za žalobcem příslušely pohledávka na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši , částka, (2* , částka, za každý z časových úseků, které žalobce zvolil pro den , datum, ) a na náhradu škody ve výši , částka, , tj. celkem , částka, na jistině. Žalovaná byla oprávněna žádat jejich splnění i splnit vzájemnou pohledávku žalobce na zaplacení přepravného za období května 2026, a proto prohlášení žalované o započtení ze dne , datum, v rozsahu , částka, vedlo k zániku vzájemných pohledávek účastníků řízení.41. Z uvedeného vyplývá, že žalobce má za žalovanou pohledávku ve výši , částka, (, částka, – , částka, ) na jistině. Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši 11, 5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).42. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.43. Ze stejných důvodů soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobce domáhal po žalované zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.44. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná vyzvala dne , datum, žalobce k zaplacení smluvních pokut a k náhradě škody za porušení povinnosti přistavit vozidlo na počátku zvoleného časového úseku jen za oba časové úseky, které žalobce zvolil pro den , datum, („nepřistavení vozu na ranní i odpolední kolo dne , datum, “), nikoli i za den , datum, . I kdyby proto žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty a na náhradu škody za porušení povinnosti přistavit vozidlo k přepravě zásilek v časových úsecích zvolených pro den , datum, , nebyly by takové pohledávky způsobilé k jednostrannému započtení, protože bez předchozí výzvy nemohla žalovaná žádat jejich splnění.45. Jestliže by výrazu „včetně nutnosti přeobsadit následující den jiným řidičem“ bylo možné rozumět jako zahrnutí pohledávky na zaplacení smluvní pokuty za porušení utvrzené povinnosti dne , datum, , popřípadě i pohledávky na náhradu škody způsobené porušením této povinnosti v uvedený den, do prohlášení žalované o započtení, bylo by v tomto rozsahu jednostranné prohlášení žalované o započtení neplatné, protože by jím k započtení použila vzájemné pohledávky za žalobcem, jejichž splnění ještě nebyla oprávněna žádat.46. Žalobce se jeho neplatnosti dovolal ve výzvě k plnění ze dne , datum, , v níž trval na splnění pohledávky, která měla započtením zaniknout. Tím dal najevo, že nechce, aby vůči němu působily účinky relativně neplatného prohlášení žalované o jednostranném započtení, a tak se dovolal jeho relativní neplatnosti.47. Jestliže je prohlášení žalované o jednostranném započtení v rozsahu , částka, neplatné, nebylo třeba zabývat se skutkovým tvrzením žalobce, že časová okna, která zvolil pro den , datum, , nezrušil žalobce (že byl připraven v nich vozidlo k přepravě zásilek přistavit), nýbrž žalovaná. Ostatně obsadila-li je žalovaná jiným dopravcem, sotva jí mohla vzniknout povinnost nahradit třetí osobě škodu vzniklou v důsledku nepřistavení vozidla v uvedený den.48. Poměr úspěchu obou účastníků řízení byl v projednávané věci stejný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).