Okresní soud v Kolíně 19 C 154/2026-46 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , z toho , částka, za účelem zaplacení odměny zprostředkovateli úvěru, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 27, 28 % p.a., a to ve čtyřiceti měsíčních splátkách po , částka, . V důsledku prodlení žalované s plněním ujednaných splátek tento dluh dospěl na základě výzvy žalobkyně ze dne , datum, jako celek. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši , částka, za období do , datum, , úrok ve výši 27, 28 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalované s plněním ujednaných splátek vzniklo právo na zaplacení úhrady nákladů, které žalobkyně vynaložila na odeslání upomínek ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, po , částka, , celkem tedy , částka, , smluvní pokuty ve výši po , částka, za prodlení žalované se splněním splátek, které dospěly dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , celkem tedy , částka, , a smluvní pokuty za prodlení se splněním dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku ve výši 0, 1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, .2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesouhlasila s výší dlužné částky, příslušenstvím ani s uplatněnými smluvními pokutami. Žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru porušila povinnost náležitě posoudit schopnost žalované plnit ujednané splátky.3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , z toho , částka, za účelem zaplacení odměny zprostředkovateli úvěru, a žalovaná se je měla zavázat vrátit a zaplatit úrok ve výši 27, 28 % p.a., a to ve čtyřiceti měsíčních splátkách po , částka, . V případě prodlení žalované s plněním ujednaných splátek se žalovaná měla zavázat zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky (čl. IV. odst. 2 písm. a) smlouvy o úvěru) a , částka, (čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady na odeslání upomínek ve výši , částka, (čl. IV. odst. 4 písm. b) a d) smlouvy o úvěru). Bude-li prodlení žalované s plněním některé ze splátek trvat déle než dva měsíce, měla mít žalobkyně právo žádat splnění dluhu, který měla založit smlouva o úvěru, jako celku (čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy o úvěru) a žalobkyni mělo vzniknout též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru). K listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojila podpis žádná z účastnic řízení.5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni , částka, .6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne , datum, žalované , částka, , a to na účet vedený pro žalobkyni, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, .7. Z výzvy žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku, a to do sedmi dnů ode dne odeslání této výzvy. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalované dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.8. Z čestného prohlášení žalované ze dne , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z úvěrových podmínek žalobkyně účinných od , datum, , z tabulky umoření ze dne , datum, , ze záznamu o posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne , datum, , z prohlášení žalované ze dne , datum, , z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, , z prohlášení ze dne , datum, , z vyúčtování mzdy žalované za období od září do prosince 2024, z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období ledna 2025, z výpisů žalované a jejího druha z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí, z výpisu žalované z nebankovního registru klientských informací ze dne , datum, , ze záznamu žalobkyně o výši životního a existenčního minima pro rok 2025, z přehledu výše normativních nákladů na bydlení, ze statistiky rodinných účtů ani z přehledů výdajů na spotřebu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože se žalobkyni nepodařilo prokázat jejich doručení žalované. Pouhé čestné prohlášení jednatele žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, společně se seznamem odeslaných upomínek ke skutkovému zjištění o jejich doručení nedostačuje, protože má význam skutkového tvrzení žalobkyně, nikoli důkazního prostředku. Žalobkyně potud k výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , navrhla, aby soud provedl důkaz sdělením , právnická osoba, . , jméno FO, údaje o podacích číslech však , právnická osoba, ., nemůže výsledek doručování zásilek, které měly obsahovat tyto upomínky, zjistit. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Vlastní záznamy žalobkyně označené za klientskou složku mají rovněž jen význam jejího skutkového tvrzení.9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru tím, že žalobkyni poukázala , částka, pod variabilním symbolem, který odpovídal číslu, jež smlouvě o úvěru přidělila žalobkyně.13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.20. Poukázání částky ve výši , částka, pod určeným variabilním symbolem nevyhovuje ani vymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože variabilní symbol platby nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.21. Použitý variabilní symbol platby tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny označené za „klientská složka“, kterou vyhotovila žalobkyně, však nevyplývá skutkové zjištění, že variabilní symbol platby umožňoval určení žalované jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.22. Sama okolnost, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , tak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru.23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.24. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.25. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.26. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.27. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Nedošlo-li k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši , částka, , kterou žalobkyně poskytla žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které byla žalovaná povinna žalobkyni vydat. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, .28. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne , datum, .29. Soud žalobu naopak zčásti zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s úrokem ve výši 27, 28 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.30. Soud se zřetelem k majetkovým a výdělkovým poměrům žalované, její vůli splnit dluh vůči žalobkyni a jeho výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po , částka, měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná dosahuje příjmu ve výši přibližně , částka, měsíčně. Má vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Pravidelné výdaje žalované na bydlení a na plnění vyživovací povinnosti dosahují , částka, měsíčně.31. Pro úplnost soud uvádí, že ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, – 6, jímž žalované zároveň pro případ, že by proti němu podala odpor, uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo v elektronické podobě vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení, a poučil ji o následcích, které nastanou, jestliže se k žalobě včas nevyjádří ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání. Tento platební rozkaz soud žalované doručil dne , datum, a žalovaná proti němu dne , datum, podala odpor.32. V odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná uvedla, že uplatněné žalobní požadavky neuznává co do základu ani výše, zejména nesouhlasí s výší jistiny těchto pohledávek, příslušenstvím ani se smluvními pokutami, ohlásila, že předloží podrobnější vyjádření k žalobě, a žádala nařízení jednání. Fikce uznání podle § 114b odst. 5 o.s.ř. nemůže nastoupit a rozsudek pro uznání nelze vydat v situaci, kdy žalovaný zřetelně projeví jednak svůj nesouhlas s žalobou, jednak svůj zájem účastnit se projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoli záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). O takový případ jde i v projednávané věci. Z obsahu spisu přitom nevyplývá, že by žalovaná zamýšlela jednat obstrukčně a oddalovat rozhodnutí o věci.33. Poměr úspěchu obou účastnic řízení byl v projednávané věci přibližně stejný, protože soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, jehož výše ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činila 505, , částka, , zatímco žalobu zamítl co do , částka, s příslušenstvím, jehož výše ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činila 2 207, , částka, . Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).34. Výše soudního poplatku za řízení činila 4 % z částky , částka, (§ 6 odst. 1 a 7 a položka 2 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tj. , částka, . Žalobkyně však zaplatila na soudním poplatku za řízení , částka, . Soud proto postupem podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši , částka, žalobkyni (výrok IV. tohoto rozsudku).