Okresní soud v Kolíně 19 C 155/2026-37 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní (před změnou obchodní firmy , právnická osoba, ) jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je vrátit společně s ujednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku dospěly dluhy založené smlouvou o úvěru jako celek. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, , na zaplacení „nákladů spojených s prodlením žalované“ za období 25 dnů prodlení žalované ve výši , částka, a na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků ve výši 0, 1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, , celkem , částka, . Příslušenstvím těchto pohledávky žalobkyně za žalovanou na vrácení poskytnutých peněžních prostředků je úrok z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně (před změnou obchodní firmy , právnická osoba, ) jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 39, 99 % měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši úroku za předchozí měsíc. Tento dluh měly účastnice řízení utvrdit smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně. Vedle toto měla mít žalobkyně právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na úkony spojené s vymáháním pohledávky. V případě, že žalovaná dluh, s jehož splněním se ocitla v prodlení, nesplní ani do třiceti dnů od doručení písemné upomínky, měly dluhy založené touto smlouvou dospět jako celek. Tato smlouva měla dále odkazovat na sazebník žalobkyně. K listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.5. Podle sazebníku poplatků účinného od , datum, měla mít žalobkyně právo účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši , částka, , trvá-li prodlení žalované tři dny, , částka, , trvá-li prodlení žalované sedm dnů, , částka, , trvá-li prodlení žalované 14 dnů, , částka, , trvá-li prodlení žalované dvacet dnů, a , částka, , trvá-li prodlení žalované dvacet pět dnů.6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně týž den poukázala žalované , částka, , a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .7. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne , datum, , jak soud zjistil z poštovního podacího archu.8. Žalobkyně tedy žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, .9. Z kopie občanského průkazu žalované, z kopie průkazu veřejného zdravotního pojištění žalované, z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované ani z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezjistil ani z vyrozumění žalované o schválení úvěru a z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádné důkazní prostředky o jejich doručení žalované. Vlastní záznamy žalobkyně potud mají význam jen jejího skutkového tvrzení.10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.13. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru číselného kódu zaslaného zprávou elektronické pošty.14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.21. Kód zaslaný zprávou elektronické pošty tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná.22. Žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku. Obecný popis postupu při uzavírání smlouvy o úvěru k takovém skutkovému zjištění nedostačuje. Rovněž vlastní záznamy žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru mají význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.23. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované , částka, , pak rovněž nedostačuje k závěru, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit.24. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.25. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.26. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.27. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.28. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.29. Žalobkyni proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídá peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši , částka, na jistině. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se pojí s výzvou zástupkyně žalobkyně žalované ze dne , datum, .30. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do , částka, s úrokem ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.31. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.32. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 73 % a žalovaná v rozsahu 27 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 46 %, tj. , částka, .33. Na základě výzvy ze dne , datum, teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci. Z tohoto důvodu nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.34. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.