Okresní soud v Kolíně 20 C 68/2026-66 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhá peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, . Požaduje jistinu po zesplatnění ve výši 29 836,93 Kč, složenou z původní jistiny ve výši 25 311,45 Kč a přirostlého úroku ve výši 4 525,48 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč a 3 252,56 Kč, náklady spojené s prodlením žalované ve výši 400 Kč, úhradu za pojištění ve výši 580 Kč, úrok ve výši 73,09 % ročně z částky 25 311,45 Kč od , datum, do , datum, a ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, nejvýše však do částky 89 596,80 Kč a úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně vyhotovila návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ; smlouvou se měla zavázat poskytnout žalované 30 000 Kč na 36 měsíců za úrok ve výši 73,08 % ročně (RPSN 103,28 %). Žalovaná se měla v rámci splácení úvěru po 2 364 Kč měsíčně zavázat hradit pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši 290 Kč. Účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou, maximálně 2 999 Kč za rok, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny po zesplatnění úvěru (jistina a přirostlé úroky), k němuž mělo dojít při prodlení s úhradou splátky o 65 dnů a dále náklady spojené s prodlením ve výši 200 Kč za prodlení s každou splátkou o 15 dní (prokázáno návrhem smlouvy o úvěru a přílohou č. , hodnota, k návrhu). Sjednané splátky se promítly do splátkového kalendáře, v němž je zachyceno jejich rozložení na úroky a jistinu (prokázáno splátkovým kalendářem). Žalovaná měla k dispozici informace o parametrech smlouvy, včetně výše úrokové sazby (prokázáno prohlášením klienta). Smlouva o úvěru byla uzavírána elektronicky na dálku, jak účastníci zvlášť dojednali (prokázáno dodatkem č. , hodnota, k návrhu smlouvy). U žalované je místo podpisu uveden „jedinečný kód“ 4905996204 a datum , datum, , 20:35:04 (prokázáno smlouvou); žalovaná dne , datum, v 17:07 hodin zaslala žalobkyni 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, a s číslem smlouvy 9103354741 v poznámce (prokázáno potvrzením o přijetí platby). Žalobkyně také měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované a znala její telefonní číslo, e-mail, číslo účtu (prokázáno kopií OP předloženou žalobkyní a jejím souhrnem základních informací o klientovi). Stejně jako o samotném úvěru měla žalovaná předem k dispozici informace o pojištění, např. o limitu pojistného plnění nebo výlukách z pojištění a o osobě pojistníka (žalobkyně). Výše pojistného dle informace o pojištění činí 13,95 % ze splátky (prokázáno informací o pojištění). Přihláška k pojistnému je podepsána totožným kódem jako smlouva o úvěru (prokázáno přihláškou do pojištění). Žalovaná před uzavřením smlouvy mj. prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě (prokázáno prohlášením klienta). Žalobkyně schválila poskytnutí úvěru, což žalované písemně sdělila (prokázáno oznámením o schválení úvěru a dodejkou). Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, (prokázáno dokladem žalobkyně o vyplacení), o vyplacení byla žalovaná informována sms zprávou (prokázáno dokladem o odeslání a přijetí zprávy). Ohledně schopnosti žalované splácet sjednaný úvěr žalobkyně vyšla z potvrzení , právnická osoba, . o dvou příchozích platbách od , právnická osoba, Ze zmíněných potvrzení o přijatých platbách vyplývá, že mzda žalované za měsíc srpen 2024 činila 31 200 Kč a za září 2024 činila 29 798 Kč (prokázáno potvrzeními , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Dále žalobkyně prověřila registry SOLUS (bez záznamu) a NRKI. Žalovaná měla podané celkem tři žádosti o úvěry u bank a finančních institucí v souhrnné hodnotě 95 807 Kč; po splatnosti neměla žádný úvěr (prokázáno výpisy z registrů SOLUS a NRKI). Žalobkyně počítala s čistým měsíčním příjmem žalované ve výši 31 000 Kč a s výdaji ve výši 4 860 Kč coby životním minimem a s náklady na bydlení ve výši 5 177 Kč, když vycházela z toho, že žalovaná žije u rodičů (prokázáno formulářem hodnocení klienta). Žalovaná na úvěr uhradila třináct splátek po 2 364 Kč (prokázáno kartou klienta). Žalobkyně vyhotovila upomínky k úhradě dlužných splátek, nakonec i oznámení o zesplatnění úvěru (prokázáno upomínkami z , datum, , , datum, a oznámením z , datum, ). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k plnění (prokázáno výzvou z , datum, a podacím archem).4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.6. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.11. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.15. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z. uzavřenou adhezním způsobem (§ 1798 a násl. o. z.), žalovaná smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.), smlouva podléhá rovněž ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru prověřila, že bude žalovaná schopna svůj dluh splácet. Žalovaná svůj závazek vrátit poskytnuté prostředky splnila pouze částečně, uhradila toliko prvních třináct splátek. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení sjednaných smluvních pokut dle § 2048 o.z., jakož i právo na náhradu sjednaných nákladů v souvislosti s prodlením.17. Pokud jde o úrok ve výši 73,09 % ročně, soud posoudil smlouvu v této části jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť sjednaná úroková sazba velmi výrazně přesahuje úrokovou sazbu spotřebitelských úroků poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy. Podle ustálené judikatury nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či jeho usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Neplatné ujednání o úroku nelze změnit (moderovat) ve smyslu ust. § 577 o. z., neboť by tak nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran a k naplnění preventivní (odrazující) funkce ustanovení o neplatnosti nemravných ujednání.18. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný co do částky 30 048,39 Kč (tedy co do nesplacené jistiny ve výši 25 311,45 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 25 311,45 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 758,94 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů na upomínání ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 580 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení se splněním dluhu, je žalobkyně oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I). Naproti tomu co do nároku na zaplacení úroku soud žalobu zamítl (výrok II.).19. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 85 % a neúspěšná v rozsahu 15 %. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí proto náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 70 %. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 754 Kč a náklady zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále „a.t.“), a to odměna po 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) a náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., odměna 2 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u jednání dne , datum, ) a náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Cestovné v souvislosti s cestou k jednání dne , datum, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí 1 080 Kč (134 km, průměrná spotřeba 5,2 l benzinu na 100 km) a náhrada za čtyři půlhodiny promeškaného času po 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a.t. činí 600 Kč. Z nákladů zastoupení se počítá náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Z celkových nákladů ve výši 10 308,70 Kč bylo žalobkyni podle jejího úspěchu ve věci přiznáno 7 216,09 Kč.20. O lhůtách plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvody pro jejich prodloužení.