5 C 272/2020-71 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení, dále se domáhala kapitalizovaného úroku ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 10,50 % ročně a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytl žalovanému hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Zároveň se zavázal [částka] včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnosti ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však uhradil toliko [částka]. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení v zákonné výši. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] z jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 20,50 % ročně a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy hotovost ve výši [částka] a zavázal se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem [částka], odměnou za administrativní činnosti [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však uhradil toliko [částka]. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož data. 2. Žalovaný se písemně k žalobě vyjádřil. Tvrdil, že v době žádostí bylo proti němu vedeno několik exekučních řízení, je tak s podivem, že obě půjčky byly bez problémů a rychle schváleny. Právní předchůdce žalobkyně tak nesplnil povinnost při uzavření smluv. Napadl nepřiměřeně vysoké úroky, odkázal na rozhodnutí krajského soudu v obdobné věci i Ústavního soudu, jež shledaly smlouvy neplatné. Uvedl, že nic nedluží, když zbývající dlužnou částku již uhradil, což doložil potvrzením o vkladu hotovosti. Popsal jím provedené platby. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovaným. Jmenovaná společnost dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o postoupení obou pohledávek na žalobkyni. 4. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka], neboť žalovaný po podání žaloby, dne [datum] ji uhradil. Soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a v tomto rozsahu řízení zastavil, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání. 5. Soud provedl důkazní řízení, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. 6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši [částka]. Žalovaný stvrdil převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázal se [částka] včetně úroku ve výši [částka], částky představující poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], poplatku za administrativní činnosti ve výši [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši [částka] představující půjčku, převzetí této částky žalovaný stvrdil svým podpisem. Zavázal se [částka] včetně úroku ve výši [částka], včetně poplatku za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], tedy celkem [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. 7. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady [číslo] a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovaným postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o půjčce a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném též úhradu za poskytnutí zápůjčky, poplatek za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Uvedené poplatky za hotovostní inkaso splátek a administrativní činnosti, v součtu činí v prvním případě 61 % a ve druhém 70 % z poskytnuté hotovosti. Tyto výše odměn vztažmo k poskytnutým částkám soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby si věřitel, byť se jedná o odměnu za poskytnuté peněžní prostředky ve formě úroku více méně přiměřenou (10,50 % a 20,50 % ročně) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do obou uvedených smluv, kdy celkové částky splacené dlužníkem, včetně sjednaného úroku, mají fakticky dosáhnout 68 % a ve druhém případě 84 % zapůjčené částky. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky shora specifikované nelze oddělit