9 C 270/2020-57 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] a dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] byla žalovanému dne [datum] vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně a odměnou za zpracování a doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v 60ti týdenních splátkách po [částka], počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne [datum]. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku [částka]. Žalobce požaduje po žalovaném částku [částka], která sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné části poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] byla žalovanému dne [datum] vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně a odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v 60ti týdenních splátkách po [částka], počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne [datum]. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku [částka]. Žalobce požaduje po žalovaném částku [částka], která sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné části poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno [částka]. 2. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo vykázáno doručení fikcí dnem [datum] a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé. 3. Žalobce soudu předložil dvě smlouvy, uzavřené s předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], a to Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] byla žalovanému dne [datum] vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v 60ti týdenních splátkách. Dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] byla žalovanému dne [datum] vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v 60ti týdenních splátkách. Smlouvy byly předloženy spolu se smluvními podmínkami ke Smlouvám o zápůjčce. Z Oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že bylo datováno dnem [datum]. Dále byla předložena 2 x tabulka umoření a Informace o zpracování osobních údajů a Zákaznická karta. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil obě Smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 588 o. z. jako neplatná právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byly smlouvy mezi jejími účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv, jejich podmínky, nemohl ovlivnit. Soudu žalobce poskytuje pouze Smlouvu o zápůjčce, Zákaznickou kartu a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti zápůjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak je zřejmé ze Zákaznické karty (2 x), kde je uveden příjem žalovaného [částka], výdaje kolem [částka] měsíčně, doklady ohledně tohoto sdělení předloženy nebyly. Žalobce požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na [částka] činí celkem částku [částka], což je o 85 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. U půjčky na [částka] činí celkem částku [částka], což je o 43 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalovaného, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouvy o zápůjčce jsou tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek. 4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.