5 C 171/2021-92 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum] se domáhal žalobce na žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikoval. Uvedl, že je vlastníkem nemovitosti na adrese [adresa] Nájemní smlouva zanikla k [datum]. Měsíční nájemné dle nájemní smlouvy činilo [částka], náklady na služby spojené s užíváním bytu [částka], celková úhrada za měsíc představovala [částka]. Žalovaní i po zániku nájemní smlouvy užívali předmětnou nemovitost v rozsahu sjednaném v nájemní smlouvě, odmítali za své užívání cokoli hradit. Na straně žalovaných tak došlo k bezdůvodnému obohacení za užívání bytové jednotky v období od května 2019 do května 2020, kdy teprve bytovou jednotku opustili. Bezdůvodné obohacení žalovaných tak činí za měsíc [částka], když dle nájemní smlouvy byli povinni hradit nájemné a plnění spojené s užíváním bytové jednotky vždy do 15 dne kalendářního měsíce, za který plnění náleželo. Žalovaní uvedenou částku neuhradili i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobce ze dne [datum] a [datum]. Podáním ze dne [datum] (č. l. 25 spisu) žalobce uvedl, že po skončení nájmu oba žalovaní užívali předmětnou nemovitost ve stejném rozsahu, ani jednomu z nich nesvědčil žádný právní titul k danému užívání, tedy bezdůvodného obohacení se dopustili oba dva žalovaní, proto jsou povinni bezdůvodné obohacení společně a nerozdílně zaplatit žalobci. 2. Žalovaní shodně požadovali žalobu zamítnout. Žalovaný se bránil tím, že dům žalobce v uvedené době neužíval, tedy neobohatil se na úkor žalobce. Žalovaná argumentovala tím, že v uvedené době sice bydlela a užívala dům, avšak tento žalobci [datum] darovala s tím, že se ústně dohodla s žalobcem, že jí bude po dobu dvaceti let platit měsíčně [částka]. Žalobce dohodu, k níž zákon vyžaduje písemnou formu, která absentovala v daném případě, porušil, žalovaná o příjem přišla. Dále uvedla, že se vůči ní žalobce choval nepřijatelně, sprostě jí nadával, urážel, vyhrožoval, v důsledku čehož trpí psychickými problémy. Tyto skutečnosti jí vedly k odvolání daru pro nevděk a podání žaloby na určení vlastnického práva, se kterou byla neúspěšná, neboť soud nepřipustil nahrávky k důkazu. Věc byla vedena u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 257/2018. Rovněž uvedla, že posouzení otázky platnosti odvolání daru pro nevděk je pro předmětné řízení podstatné. Pokud by totiž soud dospěl k závěru, že žalovaná odvolala dar platně, pak nehledě na to, že žalobce je vlastníkem předmětného rodinného domu, je třeba žalobu zamítnout, protože uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení by představoval pokus žalobce těžit z jeho nepoctivého nebo protiprávního činu zakázaný § 9 odst. 2 o. z., a dále i zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z.. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4004/2011. 3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. 4. Z informace o pozemku bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa] (dále jen rodinný dům) vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. 9 C 257/2018 – 564 ze dne [datum rozhodnutí], jež nabyl právní moci [datum], bylo prokázáno, že žalovaná podala [datum] žalobu proti žalobci, kterou se domáhala určení, že je vlastníkem (mimo jiné) předmětného rodinného domu s argumentací, že jako matka žalobce mu darovala rodinný dům [datum], když společně uzavřeli smlouvu o důchodu, dle níž se žalobce zavázal po dobu dvaceti let platit žalobkyni důchod [částka] měsíčně. Ten jí platil jen sedm měsíců od června do prosince 2016, poté přestal. Od února 2017 počala žalobkyně bydlet v rodinném domě i s dětmi, které má v pěstounské péči, uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu. Od léta roku 2017 se vztahy zhoršily, žalobce byl na ní zlý, sprostě jí nadával, což měly prokazovat CD nahrávky hovorů. Žalovaná proto odstoupila od darovací smlouvy pro nevděk dopisem ze dne [datum]. Soud žalobu zamítl s odůvodněním, že žalované se nepodařilo prokázat, že na straně žalobce opakovaně docházelo ke zjevnému porušování dobrých mravů jak má na mysli ustanovení § 2072 odst. 1 o. z.. Uvedl, že žalovaná stavěla své tvrzení na CD nahrávkách, ke kterým nedal žalobce souhlas a soud tento důkazní návrh nepovolil, v této souvislosti odkázal na ustanovení § 86, § 90 o. z., a ústavní nález II ÚS 1774/14. 5. Z nájemní smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Jejím předmětem byl byt o velikosti [výměra] první kategorie sestávající se z pěti pokojů + sociálního zařízení o celkové výměře [výměra] umístěný v předmětném rodinném domu ve vlastnictví žalobce. Nájemní smlouva byla sjednána od [datum] na dobu neurčitou. Smluvní strany sjednaly výši nájemného [částka] měsíčně i záloh spojených s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně, jež měly být hrazeny k 15 dni v měsíci, ke kterému se platba vztahuje. V této souvislosti soud zmiňuje, že v nájemní smlouvě je nájemce označen jako [jméno] [příjmení], účastníci řízení učinili nesporným na soudním jednání, že jde o žalovanou, jež změnila své jméno i příjmení. Rovněž učinili nesporným, že žalobce je synem žalované. Z výpovědi datované [datum] bylo prokázáno, že žalobce ji dal žalované z důvodů v ní vymezených, mimo jiné proto, že nezaplatila nájemné a služby spojené s užíváním bytu po dobu sedmi měsíců ve výši [částka], tím zvlášť závažným způsobem porušila povinnosti nájemce a proto došlo k výpovědi bez výpovědní doby a žalovaná byla vyzvána k bezodkladnému odevzdání předmětu nájmu. Výpověď obsahovala rovněž poučení o právu vznést proti ní námitky. Z doručenky bylo zjištěno, že výpověď byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobce byl a je výlučným vlastníkem rodinného domu a jako takový uzavřel z pozice pronajímatele se svojí matkou - žalovanou jako nájemkyní platně dne [datum] nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a následující o. z.. Předmětem nájemní smlouvy byl byt, tak jak jej vymezuje § 2236 odst. 1 o. z. Smlouva měla písemnou formu, jak požaduje § 2237 o. z.. Ve smlouvě bylo ujednáno nájemné pevnou částkou (v souladu s § 2246 odst. 1 první věta o. z.) i výše záloh společně s jejich splatností (v souladu s § 2251 odst. 1 o. z.). Žalobce vypověděl nájem žalované dopisem ze dne [datum], výpověď měla písemnou formu, jak to vyžaduje § 2286 odst. 1 o. z.. Výpověď rovněž obsahovala poučení o námitkách ve smyslu § 2286 odst. 2 o. z.. Žalobce využil ve výpovědi ustanovení § 2291 odst. 1 o. z., a vypověděl nájem bez výpovědní doby a požadoval, aby mu žalovaná bez zbytečného odkladu byt odevzdala. Soud uzavřel, že žalovaná zvlášť závažným způsobem porušila svoji povinnost nájemce dle § 2291 odst. 2 o. z., když nezaplatila nájemné ani zálohy za dobu alespoň třech měsíců. Tedy byl dán důvod k výpovědi bez výpovědní doby dle § 2991 odst. 1 o. z.. To, že žalovaná nájemné a zálohy neplatila je evidentní z jejího dopisu ze dne [datum] (č. l. 38 spisu), v němž výpověď z nájmu považuje za bezpředmětnou, protože nájem zanikl již dříve a to doručením jejího dopisu datovaného [datum], kterým došlo k zániku darovací smlouvy ze dne [datum] (zde je možné poukázat na datum odvolání daru [datum], který je totožný s datem podání žaloby o určení vlastnického práva žalované k rodinnému domu, kdy řízení bylo vedeno pod sp. zn. 9 C 257/2018). Tedy pokud žalovaná měla za to, že její nájem zanikl již odvoláním daru pro nevděk, proto nájemné a zálohy neplatila, pak neplatila minimálně od [datum] do data výpovědi to je do [datum], to znamená, že alespoň tři měsíce si neplnila své povinnosti nájemce. Výpověď byla proto dána důvodně. Výpověď se dostala do dispoziční sféry adresáta – žalované dnem [datum] v souladu s § 573 za užití § 607 o. z., neboť dne [datum] byla dána k poštovní přepravě. To, že se výpověď spolehlivě dostala do dispoziční sféry žalované, bylo podpořeno i zmíněným dopisem ze dne [datum], který je reakcí žalované na obdrženou výpověď. Soud proto uzavřel, že nájem skončil doručením výpovědi žalované, to znamená dnem [datum] (viz § 601 odst. 1 o. z.). Pokud žalovaná byt užívala i po [anonymizováno] květnu 2019 do [datum], což sama ve svém vyjádření připustila, činila tak bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 o. z., a na úkor žalobce se bez spravedlivého důvodu obohatila dle § 2991 odst. 1 o. z., a je povinna žalobci jako ochuzenému vydat oč se obohatila. Obohacení v daném případě upravuje ustanovení § 2295 o. z.. Podle tohoto zákonného ustanovení má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného vůči bývalému nájemci, to je v daném případě ve výši [částka] měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaná po dobu trvání nájmu neuhradila za období [dat