5 C 213/2021-46 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29% ročně od [datum] do zaplacení, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaného ke dni [datum]. Konstatovala, že mezi jejím právním předchůdcem, [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu úvěru. V souladu se smlouvou a dispozicemi bylo žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka], když úroková sazba byla sjednána v dispozicích ke smlouvě, a činila 29% ročně. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy vyplývající, překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu žalovaného. [příjmení] proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka] převedla [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku umožnila jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však ze strany žalovaného nebyla řádně a včas splácena. [příjmení] proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a dopisem ze dne [datum] zesplatnila k tomuto datu celou dlužnou částku ve výši [částka] a vyzvala žalovaného k její úhradě. Předmětná pohledávka se žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalobou uplatněná částka je tvořena jistinou ve výši [částka] a jejím příslušenstvím. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne [datum] k plnění. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně včas a řádně prostřednictvím svého právního zástupce omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem [datum] podle § 49 odst. 4 o. s. ř.. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěla ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody, potvrzení, jakož i seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka se žalovaným. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni žalovanému. Oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] jak doloženo podacím lístkem. 4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen banka), a žalovaným. [příjmení] se zavázala vést pro žalovaného platební účet a umožnit žalovanému na něj vkládat a vybírat z něj hotovost nebo převádět peněžní prostředky. Zároveň poskytla žalovanému na tomto účtu spotřebitelský kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu. Obě smluvní strany se zavázaly dodržovat dispozice k sjednaným produktům a službám. Z předložených dispozic ke smlouvě bylo prokázáno, že tyto byly podepsány ze strany obou smluvních stran dne [datum]. [příjmení] k běžnému účtu žalovaného číslo [bankovní účet] povolila limit [částka], při sjednané úrokové sazbě 24% a v případě nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29% ročně. Součástí dispozic byly též sjednané výše poplatku. K uvedenému účtu byla žalovanému vydána platební karta. Výpisem z účtu ke dni [datum] byla prokázána výše zůstatku [částka]. [příjmení] dopisem ve dne [datum] oznámila žalovanému zesplatnění úvěru, pro porušení smluvních ujednání, k datu [datum] dluh vyčíslila na [částka] a vyzvala žalovaného k jeho úhradě do [datum] (prokázáno oznámením – listinný důkaz na č. l. 26 sp.). 5. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z. Touto smlouvou se banka jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne finanční prostředky do výše úvěrového rámce [částka] se sjednanou úrokovou sazbou 24% ročně. Smluvní strany rovněž sjednaly pro případ přečerpání povoleného limitu úrokovou sazbu ve výši 29% ročně, kdy se jedná o úrokovou sazbu z nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný však k datu [datum] přečerpal úvěrový rámec, když k tomuto datu dlužná částka činila [částka]. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by částku [částka] uhradil do [datum], jak uvedeno v oznámení o zesplatnění ze dne [datum]. Oznámením o zesplatnění banka využila svého oprávnění uvedeného v dispozicích ke smlouvě potažmo produktových podmínkách a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Takovýto úkon banky soud hodnotil jako využití ve smlouvě obsaženého ujednání, podle něhož byla banka oprávněna při neplnění sjednaných podmínek požadovat splacení vyčerpaného a dosud neuhrazeného úvěru včetně úroků před lhůtou splatnosti. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto ji v plném rozsahu vyhověl, když úrok má oporu v ustanovení § 2395 o. z., jeho výše byla mezi stranami smlouvy sjednána. Jde-li o úrok z prodlení, tento má oporu v ustanovení § 1968 a § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. 6. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142 a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky jak doloženo výzvou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 14 b odst. 1 bod 2 vyhlášky [číslo] sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, dále třemi režijními paušály po [částka] dle § 14 b odst. 5 písmeno a) téže vyhlášky a 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písmeno a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Soud má za to, že podmínky ustanovení § 14 b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplívá např. ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. EPR [číslo] a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. 7. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.