5 C 234/2021-49 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka], částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, déle požadovala úrok ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne [datum] online smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo KL [číslo], na základě které si žalovaný zapůjčil částku [částka] od žalobkyně. Spotřebitelský úvěr byl žalovanému převeden na jeho účet číslo [bankovní účet] dne [datum] pod [variabilní symbol]. Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit též úrok ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve třech splátkách do [datum] v celkové výši [částka]. První splátka ve výši [částka] byla splatná [datum], druhá ve výši [částka] splatná [datum] a třetí ve výši [částka] splatná [datum]. Součástí těchto částek byla jistina, poplatek za správu (vždy ve výši [částka]) a smluvní úrok. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru smluvní strany dohodly též smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za prodlení s neuhrazením jistiny. Na jistině nebylo hrazeno ničeho a od [datum] do [datum] smluvní pokuta činí [částka]. Žalovaný shora uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem [datum] podle § 49 odst. 4 o. s. ř.. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru realizované u žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný [datum] se domáhal poskytnutí úvěru na dobu [anonymizováno] dnů ve výši [částka] a to převodem na jeho bankovní účet. Zároveň vyplnil dotazník, jež byl součástí žádosti. Žádost podepsal elektronicky [datum]. Téhož dne elektronicky podepsal formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Z uvedeného formuláře jsou zřejmé základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, kdy se mělo jednat o neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] poskytnutý na dobu trvání [anonymizováno] dnů, při celkové výši zaplacené částky [částka]. Žalobkyně jako věřitel ve formuláři informovala žalovaného o tom, že bude muset úvěr uhradit ve třech měsíčních splátkách ve výši [částka], když jednotlivé splátky jsou tvořeny částí jistiny, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru a smluvním úrokem od okamžiku poskytnutí do splatnosti příslušné splátky. Z formuláře vyplynula rovněž úroková sazba 0,1% denně. Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo KL [číslo] uzavřená mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem elektronicky dne [datum] obsahovala shodné údaje jako ve formuláři. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostní, bezúčelový úvěr ve výši [částka], žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni [částka], při sjednané zápůjční úrokové sazbě 0,1% denně, při sjednaném poplatku za poskytnutí a správu úvěru [částka] měsíčně, při době trvání [anonymizováno] dní. Datum splatnosti a výše jednotlivých splátek pak byla uvedena ve splátkovém kalendáři, jež byl nedílnou součástí uvedené smlouvy jako příloha [číslo]. Z přílohy [číslo] bylo prokázáno, že úvěr ve výši [částka] měl být uhrazen ve třech splátkách tak, že první ve výši [částka] měla být uhrazena do [datum], druhá ve výši [částka] do [datum] a třetí ve výši [částka] do [datum]. Z uvedeného splátkového kalendáře je zřejmé, že jednotlivé splátky v sobě zahrnovaly nejen splátku jistiny, splátku úroku, ale též splátku poplatku ve výši [anonymizováno] x [částka]. Z obsahu úvěrové smlouvy bylo zřejmé, že její nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, jež tvořily přílohu [číslo] úvěrové smlouvy. Z výdajového pokladního dokladu a z rozšířeného vyhledávání vzal soud za prokázané, že žalovaný ze svého účtu číslo [bankovní účet] (uvedeného v úvěrové smlouvě), dne [datum] realizoval platbu ve prospěch žalobkyně pod [variabilní symbol], když žalobkyně dne [datum] pod shodným VS na účet žalovaného odeslala částku [částka]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nedostál svého závazku z úvěrové smlouvy, když neuhradil částku v úvěrové smlouvě uvedenou [částka]. Vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení, stíhá jej povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za období [datum] – [datum], neboť pro tento případ byla v úvěrové smlouvě smluvní pokuta sjednána. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že skutečně mezi smluvními stranami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je klient, tedy zde žalovaný v prodlení. 5. Soud smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky řízení hodnotil v intencích § 2395 a následující o. z., za užití § 1810 a následující o. z., neboť v daném případě byla smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská. V ní žalobkyně vystupovala jako podnikatel, tak jak je podnikatel vymezen v § 421 o. z., a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. Smluvní strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších přepisů, v níž žalobkyně vystupovala jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Uvedená smlouva byla uzavřena v intencích § 1820 a následující o. z., kdy byly použity prostředky komunikace na dálku, jež umožnily uzavření dané smlouvy bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že shora specifikovaná smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 a § 580 o. z.. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská, jak uvedeno již shora. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení samy dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě je zřejmé z textu předložené smlouvy, že tato byla napsána předem, žalovaný měl text smlouvy na webových stránkách žalobkyně, obsahoval výši úrokové sazby, celkovou částku splatnou klientem, dobu trvání, konečnou splatnost úvěru i zápůjční úrokovou sazbu, včetně stanovené výše poplatku za poskytnutí a správu úvěru. Tyto údaje byly automaticky v textu smlouvy žalobkyní uvedeny, bylo jen na žalovaném, aby takto vyplněný text smlouvy elektronicky podepsal, což učinil. Zde se však očekává od poskytovatele úvěru, tedy žalobkyně požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném též poplatky, a to za poskytnutí a správu úvěru, ve výši [anonymizováno] x [částka], tj. v celkové výši [částka], aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Uvedené poplatky v součtu činí 84% z poskytnuté částky, tedy z částky [částka] Tyto výše odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku více méně přiměřeného (v daném případě 36,5% ročně) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky splacené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. V daném případě zapůjčená částka činila [částka] a žalovaný měl vrátit žalobkyni [částka]. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází