5 C 255/2022-41 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizené předat žalobkyni pozemky parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavby [adresa] v k. ú. [obec] – [obec] [anonymizováno], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy (dále jen předmětné nemovité věci), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Konstatovala, že je oprávněným uživatelem předmětných nemovitých věcí na základě nájemní smlouvy sjednané se [anonymizováno] národního parku [anonymizováno]. Uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o podnájmu předmětných nemovitých věcí, jež byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti pro něj plynoucí ze smlouvy o podnájmu tím, že nezaplatil nájemné a náklady za služby spojené s užíváním nemovitých věcí, adresovala žalobkyně žalovanému výpověď z podnájemní smlouvy ze dne [datum]. Následovala výzva k vyklizení nemovitých věcí ze dne [datum]. Žalovanému proto nesvědčí k předmětným nemovitým věcem žádné užívací právo, když tento předmětné nemovité věci užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na soudní jednání se nedostavil, neomluvil, soud za užití § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti, když u žalovaného byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovanému žaloba současně s předvoláním k jednání byla doručena do jeho datové schránky dne [datum]. 3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 4. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že vlastníkem předmětných nemovitých věcí je Česká republika, když příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu má [anonymizováno] národního parku [anonymizováno]. Ta uzavřela jako pronajímatel s žalobkyní jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu. Z obsahu nájemní smlouvy bylo prokázáno, že mimo jiné (též pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] – [obec] [anonymizováno], [územní celek]) i předmětné nemovité věci byly dány do nájmu žalobkyni na dobu určitou od [datum] do [datum] za sjednané nájemné [částka] měsíčně. V článku II. smlouvy pronajímatel udělil nájemci souhlas s dalším podnájmem bytové jednotky zřízené v objektu [adresa] a části objektu [adresa] třetím osobám. Z podnájemní smlouvy bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní coby pronajímatelem a žalovaným coby nájemcem. Předmětem smlouvy byl podnájem předmětných nemovitých věcí, když objekty pro bydlení danou smlouvou uvažované byly [adresa]. V článku 3.1 smlouvy strany sjednaly nájemné ve výši [částka] měsíčně, jež mělo být placeno do 25. dne toho měsíce, nájem byl sjednán od [datum] na dobu určitou do [datum]. 5. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byly platně ve smyslu § 2215 o. z., uzavřena podnájemní smlouva, na základě které žalobkyně zřídila žalovanému k předmětným nemovitým věcem užívací právo na dobu určitou od [datum] do [datum]. Užívací právo tak bylo zřízeno žalovanému na dobu kratší, než byla doba nájmu sjednána mezi [anonymizováno] Národního parku [anonymizováno] a žalobkyní (to sjednáno do [datum]), což je v souladu s § 2215 odst. 3 o. z. Na základě této smlouvy byly dány do užívání žalovanému předmětné nemovité věci, když objekt [adresa] měl sloužit k bydlení (viz článek 1. 2. podnájemní smlouvy). 6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané nájemné a náklady na služby spojené s užíváním předmětných nemovitých věcí, proto přistoupila k výpovědi datované [datum], bez výpovědní doby, a následně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětných nemovitých věcí výzvou ze dne [datum]. Soud se proto zabýval tím, zda byl ukončen na základě výpovědi podnájemní vztah či nikoli a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 7. Dle podnájemní smlouvy se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši [částka] měsíčně splatné do 25. dne toho měsíce. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], který žalovaný osobně převzal [datum] (prokázáno obsahem výzvy i dodejkou) jej vyzvala k úhradě dlužného nájemného za období únor až duben 2021 ve výši [částka] (po odečtení přeplatku nájemného za prosinec 2020 ve výši [částka]) a částky [částka] představující neuhrazenou fakturu za dodávku elektřiny s upozorněním na užití článku 8 a 9 podnájemní smlouvy v případě neuhrazení uvedeného dluhu. Další výzva byla datována [datum], byla dána k poštovní přepravě [datum], a v ní byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu na nájemném za květen až srpen 2021 ve výši [částka] a dluhu ve výši [částka] z titulu neuhrazené faktury za vodu, a to opět s poukazem na možný postup dle článku 8 a 9 podnájemní smlouvy (prokázáno výzvou a dodejkou). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vypověděla bez výpovědní doby podnájemní smlouvu, neboť žalovaný na nájemném za období leden 2021 – březen 2022 dlužil [částka] a za spotřebovanou elektřinu za období [datum] – [datum] částku [částka]. Uvedla, že podnájem zanikne doručením výpovědi, odkázala na ustanovení § 2291 odst. 1, 2 o. z. Žalovaný výpověď osobně převzal [datum], jak prokázáno dodejkou, když téhož dne na ní reagoval e-mailem (listinný důkaz na č. l. 3 spisu), v němž poukázal na to, že výpověď bez výpovědní doby může nastat až po doručení upomínky o nezaplacení nájemného, kterou však neobdržel. 8. Soud hodnotil po právní stránce výpověď žalobkyně datovanou [datum] a dospěl k závěru, že tato nebyla učiněna platně. Předně je třeba uvést, že obsah vztahu mezi nájemcem – žalobkyní a třetí osobou – žalovaným a tedy i možné způsoby jeho zániku, se řídí úpravou nájmu, a to za užití § 10 odst. 1 o. z., a tedy pokud žalobkyně hodlala jednostranně ukončit užívací právo žalovaného, mohla tak učinit prostředky, které jsou dovoleny u daného institutu, tedy u nájmu. Jak bylo již výše uvedeno, předmětem podnájemní smlouvy byly nemovité věci, z nichž st. [parcelní číslo], jejíž součástí byla budova [adresa], sloužila k bydlení, předmětné nemovité věci byly dány do užívání žalovanému jako celek za jednotnou výši nájemného [částka] měsíčně. Tedy pokud se žalobkyně zavázala zřídit užívací právo žalovanému k zajištění jeho bytových potřeb, což ohledně [adresa] tomu tak bylo, bylo třeba na daný vztah užít ustanovení § 2235 odst. 1 o. z., a ohledně skončení užívacího práva též ustanovení § [číslo], § 2291 o. z. Tedy k tomu, aby mohlo skončit užívací právo žalovaného výpovědí bez výpovědní doby, jak se žalobkyně domáhala, bylo třeba, aby výpověď měla písemnou formu (§ 2286 odst. 1 o. z.), což bylo splněno, aby v ní byl uveden výpovědní důvod, aby v ní bylo uvedeno poučení o právu žalovaného vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Z obsahu výpovědi datované [datum] je však zřejmé, že ta zcela postrádala poučení o námitkách, proto byla soudem shledána neplatnou a to absolutně dle § 2286 odst. 2 o. z. Soud proto již dále nehodnotil ve vztahu k této výpovědi, zda byly naplněny výpovědní důvody ve světle § 2291 odst. 1 – 3 o. z., či nikoli, neboť to bylo již nadbytečné s ohledem na absenci poučení v intencích § 2286 odst. 2 o. z. 9. Soud však nemohl přehlédnout žalobkyní předloženou listinu označenou jako výzva k vyklizení datovanou [datum]. Z jejího obsahu vzal za prokázané, že žalobkyně v ní učinila výpověď se všemi na ni zákonem kladenými náležitostmi. Výpověď měla písemnou formu (§ 2286 odst. 1 o. z.), obsahovala poučení v intencích § 2286 odst. 2 o. z., o možných námitkách i uvedení výpovědního důvodu – dluh na nájemném za leden 2021 – březen 2022 ve výši [částka] na spotřebované elektřině za období od [datum] – [datum] ve výši [částka] – jakož i odkaz na dřívější upozornění o odstranění závadného stavu. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl vyzván k vyklizení předmětných nemovitých věcí do 7 dnů od doručení dané listiny, je zřejmé, že výpověď byla učiněna bez výpovědní doby. Soud uzavřel, že žalovaný, který nezaplatil nájemné za dobu alespoň třech měsíců, jakož i náklady na služby – na elektrickou energii, porušil tím svou povinnost zvlášť závažným způsobem dle § 2291 odst. 2 o. z., a žalobkyně měla právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, což učinila a požadovala, aby žalovaný do 7 dnů od doručení odevzdal předmětné nemovité věci, tak jak to vyžaduje § 2291 odst. 1 o. z. Ve výpovědi bylo uvedeno, v čem žalobkyně spatřuje zvlášť závažné porušení povinností žalovaného, když žalovaný byl vyzván a to před doručením této výpovědi datované [datum] k úhradě dlužného nájemného i dluhu na odebrané elektrické energii a to konkrétně dopisem ze dne [datum] a opětovně dopisem ze dne [datum] (o nich již bylo pojednáno výše), když dopis ze dne [datum] osobně převzal [datum] jak doloženo doručenkou a upomínka ze dne [datum] byla dána k poštovní přepravě [datum], tedy i ta se dostala do dispoziční sféry adr