10 C 202/2024-30 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, domáhala na žalované zaplacení celkem , částka, spolu s blíže specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně přiblížila, že uzavřela s žalovanou dne , datum, , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, , a to v den uzavření smlouvy převodem na žalovanou označený bankovní , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí , Anonymizováno, uhradit poplatek ve výši , částka, . Jistina a poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaná z titulu smlouvy o , Anonymizováno, uhradila pouze , částka, . Výzvu k zaplacení zbývajícího dluhu žalovaná nevyslyšela.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ze , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, na bankovní , Anonymizováno, uvedený žalovanou. Žalovaná se zavázala , Anonymizováno, splatit nejpozději do , datum, při sjednané nulové , Anonymizováno, , Anonymizováno, sazbě a za poskytnutí , Anonymizováno, zaplatit žalobkyni poplatek ve výši , částka, . Nedílnou součástí této smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle článku 2.4 uvedené , Anonymizováno, se pro případ prodlení s plněním svých závazků dle uvedené smlouvy žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i zákonný úrok z prodlení, popřípadě další účelně vynaložené náklady, které jí v souvislosti s prodlením vzniknou, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši až , částka, (čl. 2.5 téže smlouvy). Stejně tak se žalovaná zavázala k úhradě nákladů za každou písemnou upomínku ve výši , částka, . V článku 2.7 uvedené smlouvy byl upraven poplatek za prodloužení splatnosti o sedm dní představující 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny, o patnáct dní 20 % a o třicet dní 25 % z výše aktuálně dlužné jistiny.4. Z výpisu z bankovního , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně toho dne převedla na bankovní , Anonymizováno, žalované, specifikovaný ve , Anonymizováno, , částku , částka, .5. Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne , Anonymizováno, o , Anonymizováno, .6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.8. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v ní vystupovala v pozici spotřebitele, podle ustanovení § 419 o. z. , Anonymizováno, samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti , Anonymizováno, jdou v časových řadách, jak je shora popsáno. V případě prodlení může žalobkyně požadovat i další vynaložené náklady, jak ostatně požadovala ve výši , částka, za každou písemnou upomínku, a dále mohla dle smlouvy požadovat i náklady vzniklé zejména předáním pohledávky inkasní agentuře. Tyto náklady pak mohly dosahovat až , částka, . V té spojitosti nelze ponechat bez povšimnutí ujednání stran, že v případě prodlení se splacením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají k okamžiku schválení součástí jistiny , Anonymizováno, (článek 2.3 smlouvy o , Anonymizováno, ). V případě sjednaných poplatků je nutné zdůraznit, že i ty by v souvislosti s poskytováním finančních prostředků měly mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení finančních prostředků by měl být úrok. V daném případě byl sjednán poplatek za poskytnutí , Anonymizováno, ve výši , částka, , tj. dosahující , Anonymizováno, % poskytnuté jistiny. Tedy pouze zdánlivě je , Anonymizováno, prostředků bez „, Anonymizováno, “, jak bylo uvedeno v článku 1.3 , Anonymizováno, o , Anonymizováno, . Takovýmto ujednáním o jednotlivých poplatcích, ať již za sjednání smlouvy či za prodloužení splatnosti ovšem dochází k dalšímu, neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Vedle těchto ujednání si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % denně (viz článek 2.4 téže smlouvy), a to bez ohledu na zavinění klienta (žalované). Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.9. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o , Anonymizováno, pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od žalobkyně peněžité plnění ve výši , částka, , aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná takto obohatila (§ 2991 odst. 1 o. z.). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná ve prospěch , Anonymizováno, uhradila , částka, . Odtud je tedy bez dalšího zřejmé, že žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši , částka, představující nesplacený dluh z poskytnutého plnění. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě vyhověl co do částky , částka, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za první den prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení na straně žalované soud pokládal první den po marném uplynutí žalobkyní určené třídenní lhůty od doručení předžalobní výzvy žalované, tj. den , datum, (viz § 573 o. z.).10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a sice na převážném procesním úspěchu žalované ve sporu. Té však žádné náklady v řízení nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí , částka, . Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši , částka, . Soud zde při svém rozhodování vycházel z