ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2026:10.C.85.2026.1 Datum: 2026-05-27 Předmět: zaplacení 35 990,39 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2395 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízenílhůtyprávnická osobasmlouva o úvěrunáhrada nákladůzájmové sdružení právnických osobleasing
O co šlo: zaplacení 35 990,39 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 35 990,39 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že dne , datum, uzavřela, po kladném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 106 000 Kč. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal tento úvěr splácet formou pravidelných měsíčních (72) splátek ve výši 1 926 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 8,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru nejpozději k , datum, . Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas byl ke dni , datum, celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn. Žalovaná částka dle stavu ke dni podání návrhu k soudu pak sestává z nesplacené jistiny ve výši 33 990,39 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 000 Kč. Žalovaný vzdor výzvě dluh do dnešního dne neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 106 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úroky formou 72 pravidelných měsíčních (anuitních) splátek o výši 1 926 Kč. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu ve výši 8,90 % a dále roční procentní sazbu nákladů (RPSN) na úvěr ve výši 9,28 %. Úvěr měl být splacen ke dni , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, s nimiž se žalovaný seznámil, což svým podpisem na smlouvě stvrdil (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).4. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, otevřením úvěrového účtu č. , č. účtu, se zůstatkem ve výši 106 000 Kč. Žalovaný se postupně dostal do prodlení s hrazením úvěru (zjištěno z historického výpisu k uvedenému úvěrovému účtu).5. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, informovala žalovaného o okamžitém zesplatnění celého úvěru a vyzvala jej k úhradě zbývajícího dluhu z úvěru do , datum, (zjištěno z dopisu nadepsaného „Výzva k okamžitému splacení dluhu“ ze dne , datum, ). Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem sepsaným v právním zastoupení dne , datum, (doloženým také podacím archem).6. Z žalobkyní předložených listin soud dále zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací získaných jak z bankovních registrů klientských informací, tak i z nebankovních registrů klientských informací, jakož i informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku. Současně měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jejíž režim je podřízen rovněž zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti řádné prověrky úvěruschopnosti žalovaného coby žadatele o úvěr, když výpisy z bankovního účtu žalovaného ve spojení s dalšími informacemi získanými od samotného žalovaného a dále výpisy bankovního i nebankovního registru jí umožnily vytvořit si obraz jak o příjmech, tak i o běžných výdajích žalovaného.8. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovanému byl úvěr poskytnut, ten však neplnil povinnost splácet jej řádně a včas. Pro porušení smluvních podmínek žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovanou částku uhradil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni zároveň přiznal příslušenství pohledávky (úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení), a to dílem v kapitalizované podobě (tj. ode dne následujícího po dni poslední úhrady dne , datum, do vydání historického výpisu, tj. do , datum, ), dílem v otevřené podobě, tj. od , datum, do zaplacení. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.10. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 2 100 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 700 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 504 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky 4 704 Kč.11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí 1 800 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 440 Kč. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 360 Kč. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.